Praktické příklady v TSO
pozemková reforma TSO (Miloš):
Zajímají mě praktická řešení zavádění TSO do lidského života, proto hledám konkrétní řešení, aby lidé viděli nejlépe "ucelené obrazy" a přestali se tak bát "neznámého", což pro většinu lidí může nové pojetí TSO představovat. Jsou tedy níže uvedené příklady reálné?...
POZEMKOVÁ REFORMA
- všechny pozemky v katastru jsou ve vlastnictví obce
- záleží na občanech obce, s kým uzavřou smlouvu o pronájmu pozemků
- každý občan dané obce má právo na pronájem pozemku o předem určené velikosti zdarma (případně za symbolicky nízkou cenu)
- následuje progresívní zvýšení ceny pronájmu za další využívanou plochu
- např.: (uvedené rozmezí i ceny slouží jen k nástinu principu, není to dogma, a každá obec si to upraví dle svých možností)
- 0 až 2000 m2 cena pronájmu ZDARMA
- 2000 až 5000 m2 cena pronájmu 1 kč/m2 za rok
- 5000 až 10000 m2 cena pronájmu 3 kč/m2 za rok
- 10000 až 20000 m2 cena pronájmu 4 kč/m2 za rok
- 20000 a více m2 cena pronájmu 5 kč/m2 za rok
- manželský pár (ne partneři žijící „na hromádce“) mohou od obce dostat další pozemek ZDARMA, např. 1000 m2 pro pár dohromady
- podpoří se tím porodnost a rodiče tak budou mít o sebe postaráno v důchodu, je to "důchodové zabezpečení"
- rozvodem o tuto výhodu přicházejí
- bude-li mít rodina zabezpečeny ZŽP (včetně možnosti si pro sebe vypěstovat potraviny), bude to mít stabilizační účinek na rodinu, a proto rozvody nebudou tak časté
- za každé dítě možno získat dalších např. 500 m2 zdarma
- zvýhodní se tím fungující rodiny
- uvedená plocha rodičům zůstane i po odchodu dětí až do smrti druhého partnera
- děti mají přednostní uživatelské právo na pozemky rodičů po jejich smrti, budou-li občany dané obce ; vzdají-li se ho, přechází pozemky do užívání obce
- umožní se tím zachování "tradice rodu"
- na ty, jež nejsou občany obce, ani na podnikatelské subjekty se výhody získání pozemků ZDARMA nevztahují
- nebude výhodné vlastnit půdu mimo obec, kde jsem občanem
- progresivní ceny pronájmu pozemků nebudou výhodné pro velké vlastníky půdy
- každý občan ať využívá jen tolik půdy, kolik zvládne obhospodařit sám
- kdo bude mít třeba desítky tisíc hektarů (knížata a mocipáni, kteří k nim přišli třeba v dávných dobách za "podivných" okolností), bude platit tak velké částky za pronájem, že se jich začne raději sám zbavovat
- konec kšeftování s půdou, i konec skupování naší rodné půdy cizinci (ať si každý hospodaří na svém písečku)
- podpora zemědělské soběstačnosti a znevýhodnění nadnárodních monopolů
- nebude-li vlastník schopen za obrovské pozemky platit pronájem, obec mu pozemky odejme z užívání (legální "znárodnění") (pápáá Schwarzenbergu ;-) )
- NE pozemky za "pochybné zásluhy", např. jako vazalství nebo válečná kořist ve středověku
města: nedostatek pozemků = menší možnost získat pozemek
- lidé se začnou stěhovat více na venkov = DECENTRALIZACE
- ve městech bude více pracovních příležitostí, a tím i větší výdělky (plus vyřešení nezaměstnanosti)
- ve městech bude více volných bytů, a tím i více možností na levnější bydlení (vyřešení otázky dostupnosti bydlení)
Děkuji za komentář.
Miloš
Odpověď Milošovi (pozemková reforma TSO):
- v TSO není jiných vlastníků pozemků než obcí (obec = politická organizace plnomocných občanů)...
- záleží jen na občanech v obci, s kým uzavřou nájemní smlouvu...
- každý člověk (lidské právo), nikoliv jen občan, má právo na bezplatný pronájem pozemku v obci, v níž má právo na ZŽP...
- nad míru ZŽP lze pozemky pronajímat za poplatek (nájemné), jehož míra (vč. případného progresivního navyšování) je výhradně věcí vůle pronajímatele (občanů v obci) a nelze ji tedy nijak předepisovat (Ústavou TSO aj.)...
- v TSO není rozdíl mezi soužitím „manželským“ a „na hromádce“. Veškerá moc je zde v rukou občanů a nelze jim tedy ani zde zasahovat do soukromí. V žádném případě tu není důvod ani k navyšování ZŽP (míry pronájmu pozemků zdarma). Pokud se však k něčemu takovému občané v obci rozhodnou, je to jejich věc...
- podporou partnerského soužití, ani pozemky se porodnost nepodpoří.
V TSO je životní úroveň tzv. „důchodců“ zabezpečena ZŽP, bez ZPP. Nepředpokládá se, že by stářím spotřeba ZŽP narůstala (zpravidla klesá). Ani pozemek navíc důchodcům spotřebu ZŽP nenavýší. Pokud jde o jejich seberealizaci zahrádkařením, pak má smysl jim (na požádání) zahrádku bezplatně přidělit, pokud již není součástí ZŽP. Opět je to pouze a jen věc svobodné vůle občanů...
- rozvod manželů, či rozchod partnerů není v TSO nijak sankcionován (případné poškození tu řeší občanský soud), neboť do soukromí občanů nikomu nic není...
- jinak je tomu s rodinou, neboť ta není pouhým „manželstvím“ či „soužitím partnerů“.
Španělské přísloví praví: „Kdo chytí rybu, je rybář.“
TSO praví: Kdo přivede na svět dítě, je rodina!
Protože na ZŽP mají nárok i děti, přibývá rodině pozemek automaticky (v rámci ZŽP dítěte). Jakmile dítě rodinu opustí, rodina zaniká (zůstává jen partnerství) a dítě si vezme své právo na pozemek (ZŽP) s sebou.
Chtějí, či nechtějí-li občané rodinu nějak podpořit, je výhradně jejich věc. Podpořit rodinu však neznamená snižovat rozvodovost, ani zvyšovat stabilitu rodiny, neboť to by bylo nepřípustným zasahováním do soukromí rodiny...
- na každé dítě připadá pozemek navíc v rámci ZŽP. Pozemek nad rámec ZŽP může být součástí podpory rodiny spoluobčany...
- zvýhodňování „fungující“ rodiny předpokládá kontrolu funkce rodiny, což je opět nepřípustné zasahování do rodiny zvenčí. Spoluobčané mají každodenní dostatek příležitostí pozorovat vnější chování rodičů i dětí. Pokud je něco pohoršuje, mohou se obrátit na občanský soud...
- pozemky přidělené na děti, patří dětem, nikoliv rodičům. Obec nemusí číhat na smrt jednoho z partnerů...
- smrt rodičů se projeví ukončením výkonu ZPP (krytého rodiči, jejich dětmi, či spoluobčany), čímž zaniká i jejich právo na ZŽP (vč. pozemku). Ani zde není třeba nijakého speciální číhání na smrt.
ZŽP ovšem zabezpečují pouze výměru pozemku, nikoliv konkrétní pozemek. Disposiční právo na konkrétní pozemek (v rámci ZŽP) je předmětem dědičného práva, pokud se dědic vzdá svého pozemku (v rámci svých ZŽP). Nemůže si přece na základě jedné ZPP, činit nárok na dvojnásobné ZŽP.
Dědičné právo se týká také přednostního dispozičního práva na pozemky v placeném nájmu, pokud tak stojí v nájemní smlouvě. V takovém případě obec daný pozemek nemůže pronajmout nikomu jinému, pokud ho nepronajme dědicům...
- na tradice rodu musí dbát rod (při uzavírání nájemních smluv s obcí), nikoliv obec...
- kdo nemá v obci právo na ZŽP, ten zde nemá právo ani na bezplatný pronájem pozemku (v rámci ZŽP)...
- o výhodnosti, či nevýhodnosti pronájmu pozemku mimo domovskou obec, rozhoduje výhradně konkrétní nájemní smlouva a prosperita nájemce...
- v TSO neexistují vlastníci půdy!
O tom, zda pronájmy velkých rozloh pozemků znevýhodnit progresivním nájemným, o tom by měla rozhodovat obec podle toho, zda jsou pro ni takové pronájmy výhodné či nevýhodné. Paušalizování předem tu není rozumné...
- heslo: „každý občan ať využívá jen tolik půdy, kolik zvládne obhospodařit sám“ je sice hezké, avšak nelze předpokládat, že by někdo platil nájem za půdu, kterou k ničemu nepotřebuje. Také nemá smysl zakazovat pronájem pozemků hospodářským organizacím, v nichž nikdo nepracuje sám...
- v TSO nemůže žádný mocipán vlastnit pozemek po svých předcích, neboť tu všechny pozemky vlastní obec. O pronájmu pozemků pak rozhodne obec tak, jak je to pro ni výhodné...
- TSO znamená konec kšeftování s půdou a jejího vykupování cizinci. Pronajímání pozemků cizincům to však nebrání...
- obec TSO podporuje zemědělskou soběstačnost a znevýhodňování monopolů, je-li to pro obec výhodné...
- neplatící nájemník porušil nájemní smlouvu (ta se stává nadále neplatnou), takže musí nahradit způsobenou škodu...
- pozemky za zásluhy jsou v TSO možné, pokud tak rozhodnou občané v obci (pokud to nikdo nevetuje).
nedostatek pozemků = omezení pronajímání pozemků
- decentralizace tkví v metodice TSO a v samosprávě organizací dolní trojnosti. Dojde-li při tom k vylidňování měst a zalidňování venkova, je zcela nepodstatné...
- města (svazy obcí) jsou politické organizace, nikoli organizace hospodářské. Proto si musíme více pracovních příležitostí a vyšší výdělky slibovat od HO TSO, nikoli od obcí TSO. Obce dbají jen na ZŽP a s ním spojenou ZPP, řešící nezaměstnanost...
- v TSO nemůže být bydlení ve městě levnější než na venkově, neboť bydlení je v obcích TSO součástí ZŽP, krytých ZPP. Tam kde jsou volné byty, je pořizování bydlení snadnější než tam, kde nejsou. O případných rozdílech v pořizovacích cenách starých a nových bytů však rozhodne operativně obec, tj. občané...
Závěr:
Většina zde uvedených příkladů se netýká metodiky TSO (pravidel hry v šachy), ale operativního rozhodování plnoprávných jednotlivců v TSO (jak mají hráči v šachy tahat figurkami), zejména těch, co jsou oprávněni rozhodovat v organizacích dolní trojnosti. Proto je navýsost důležité, naučit se přísnému rozlišování mezi tím, co se týká pravidel hry (Ústavy TSO) a co se týká svobodné vůle hráčů (občanů, podílníků, rodičů)...
-zmp-
dfdg234dsfsd
(Daltonchien, 9. 12. 2021 4:15)