Jdi na obsah Jdi na menu
 


Různé k TSO IV.

18. 6. 2008

zdražení ropy, politické strany (Jan, 13. 06. 2008 09:20)

Vážení, všechno zdražování v poslední době souvisí se zdražováním ropy. Předtím souviselo se vstupem do EU, předtím s reformními kroky po roce 89. Také centralizace dalších vstupů a závislost občanů na nich se zvyšuje (voda, elektřina…). TSO by asi musela vést k zásadní decentralizaci vstupních zdrojů a také k nalezení alternativních zdrojů energie. Ropa se musí nahradit něčím jiným. Slyšel jsem, že se plánuje, že barel ropy bude stát 350 dolarů!  To bude znamenat kolaps ekonomiky, zdražení potravin nebo i jejich nedostatek, protože je nebude možné dovézt ani vypěstovat! Vrátíme se tak zpět ke koním?
A ještě: vládnoucí politikové se střídají ve svých funkcích. Stačí jen být v nějaké politické straně a tu je člověk jednou ministrem školství, poté pro změnu ministrem třeba obrany atp. Jednou je ministrem financí, předsedou vlády, poté prezidentem… Být v politické straně (samozřejmě myslím tím vrcholovou stranickou funkci) znamená mít vstupenku do vrcholových státních funkcí. Je to až k smíchu. Jednou je to odborník na brambory, poté na radar… Jak se to hodí. Jenže to je tragická realita. Musí být konec politickým stranám?Jak to chcete vysvětlit lidem? Co brání tomu, aby se politické strany transformovaly v strany či společnosti, které by hájily zájmy občanů? Myslíte, že kdyby byli lidé morální, proč by to mělo být nemožné? Jak píšete, politické strany nebudou v TSO asi existovat, a když ano tak budou pro smích a nebo to bude vlastně něco jako fanklub či zájmový kroužek. Z hlediska dnešního stavu to zní skoro jako pohádka či Orwelova utopie.
Nezdá se mi smysluplné chtít v dnešní době zrušit politické strany. Mají velký vliv, jako KSČ za socialismu. S tím se nedá hnout. Což tak postavit kandidátku z nezávislých občanů? Vytvořit apolitické hnutí.
TSO je politická aktivita?
Na které straně politického spektra by se TSO vlastně nacházela? Odhaduji TSO na středovou stranu s levicovou orientací! TSO se vymyká standardní politické straně tím, že prosazuje právo veta občana v obci.Tím blokuje stranické sekretariáty udělat něco, s čím nesouhlasí občané! Bude-li se TSO např. účastnit voleb, tu může asi hodně oslovit komunální politiky! Neplánujete něco takového?

 

 

Odpověď Janovi (zdražení ropy, politické strany):

Že energetika TSO musí usilovat o důslednou decentralizaci zdrojů jsme v zásadě uvedli již v odpovědi Janovi (nespokojení). Alternativní zdroje energie není třeba hledat, neboť jsou všude kolem nás (Slunce, voda, vzduch a tzv. příroda vůbec). Jde jen o to, jak tuto (a jinou) volnou energii decentrálně využívat. Tím musí být nahrazena i ropa, jako centralistický zdroj energie...

Hrozba kolapsu ekonomiky následkem neustálého zdražování ropy, na níž je veškerá ekonomika zcela nesmyslně napojena, není nic jiného, než už celé století avizovaná hrozba řady sociálních katastrof, následkem nezavedení TSO (trvání totalit). Návrat ke koním je to nejmenší, co lidstvu hrozí. Zde hrozí války a hladomory...

Politické strany není třeba v TSO rušit, ani jejich rušení lidem vysvětlovat. Každý uvidí sám, jak následkem veta jediného občana bude hlasování stranické (či parlamentní) většiny pro srandu králíkům. Právo veta (v TSO) tedy neblokuje stranické sekretariáty, neboť ty nebudou mít v TSO naprosto nijaký mocenský vliv. Všechna moc bude v rukou občanů samotných, takže tzv. „zástupců lidu“ nebude zapotřebí...

Může-li si občan své zájmy hájit sám (vetem), nač potřebuje k hájení nějakou stranu, byť složenou ze samých morálních straníků? Není tedy důvodu k mínění, že s vlivem politických stran se nedá hnout. V TSO nemají politické strany nijaký vliv a stavět tu kandidátku z nezávislých občanů (z nestranických straníků) tu nemá nijaký smysl. Veškerá hnutí (apolitická či politická) mohou v TSO vzcházet jen z iniciativy jednotlivců. Na tak prosté věci není nic utopického ani pohádkového...

Protože politika je jen jednou částí TSO (politika, ekonomie, kultura), nelze TSO pokládat za pouhou politickou aktivitu a nelze ji tedy hledat na žádné straně politického spektra. Pro zavedení TSO je však jistou politickou aktivitu nutno vyvinout (např. jako stranu pro zavedení TSO), pro překonání odporu současných politických stran. Taková politická aktivita bude tedy ve skutečnosti apolitická a po skutečném zavedení TSO ztratí jakýkoliv další smysl. Na otázku, zda něco takového plánujeme, odpovídáme:

Ministerský předseda Velké Británie Winston Churchil svého času prohlásil zhruba toto: „Demokracie je svinstvo. Nic lepšího však nemáme!“ My jsme se ujali úkolu ukázat, že Churchil neměl pravdu, že je možné něco lepšího (TSO). To (metodika TSO) je iniciativa jednotlivců (nás). K realizaci možného TSO však již nestačí jednotlivci (my), ale je tu zapotřebí dostatečné mnohosti budoucích občanů TSO (jeho samosprávní obce). Proto my nic takového neplánujeme. Pokud námi oslovení lidé o TSO neprojeví zájem, není TSO pro koho zavádět. Projeví-li vážný zájem, zavedou si TSO i bez nás...

 

 

rasismus, policie, domobrana, ZPP (Kritik, 14. 06. 2008 18:23)

Jak by TSO řešil v dnešní době patrně tu nejchoulostivější problematiku - rasismus? V dnešní době k nám na černo přijíždí desetitisíce imigrantů. Odhlédnu-li od možnosti dovlečení u nás již neexistujících nemocí a od toho, že příliv levné pracovní síly bere práci našim lidem, zůstává zde problém hlavně rasismu. Za rasismus považuji to, že občané jedné rasy jsou nesnášenliví k občanům druhé rasy. Ale je nutno přihlédnout i k tradicím ras. Když třeba mají lidé jedné rasy rádi zpěv, hlučnost v projevu - patří to k jejich naturelu, proč jim to zakazovat? Je to jejich svoboda projevu.
Jak zde nastolit spravedlnost? Co je správné, jestliže každý má pravdu ze svého hlediska? Zde mají pravdu obě strany. Co na to soudce? Na čí stranu se přikloní? Kdo má pravdu a kdo je vinen? Tady se asi nikomu nezavděčíte …potom ta postižená strana se bude cítit omezovaná a bude se dovolávat ochrany. A máme tu vznik rasismu.
Další problémy vidím v násilí a zločinu např. na fotbalových hřištích, malování po fasádách domů.
Kdo by v TSO bitkaře a výrostky odděloval od sebe? Kdo by zajišťoval pořádek?
Dnes to stojí miliony. A stejně na to policie nestačí. Rváči poničí stadion, podpalují popelnice, auta... Na to vše dohlížejí nyní stovky policistů. Dnes to asi platí stát. Kdo to vše zaplatí potom? A kde se vezme tolik policistů v obci?
A jestli hovoříte, že v TSO bude (může být) každý soudcem, každý vojákem, tak jak tomu bude s policií či složkami zabezpečujícími pořádek v ulicích? Kdo bude chytat zloděje, násilníky atp.? To přece také nemohou všichni občané! Jak by nějaká žena mohla chytnout a spoutat zloděje nebo rváče na stadionu?
Také píšete, že obrana obce bude věcí domobrany. Nebude tedy existovat řádná armáda? To snad chcete v případě konfliktu postavit takovou amatérskou armádu proti profesionální? Jak to asi může dopadnout? Armáda složená z lidí, dělníků z továren a z polí proti zkušeným žoldákům třeba ze zálivu. Ani nemluvím o rozdílech v technice. Jediný moderní bombardér má takovou ničivou sílu, že zlikviduje třeba sto obcí. Proti němu nemá šanci ani běžná protiletadlová obrana. Natož nějaká domobrana, kde bude stát pár tatíků či mamin s nějakými samopaly.
Píšete, že domobrana bude vlastně povinností svobodného občana. Jak se to slučuje se svobodou občana? Jsem-li pacifista a nechci válčit, proč bych měl být proto nějak postižen?

Také ZPP je něco, co se nemusí každému líbit. Kde je moje svoboda? Proč bych měl chodit do práce, když mám třeba své políčko a své hospodářství. Nepotřebuji žádnou ZPP. Vystačím si sám. Chci být skutečně zcela svobodný. I od ZPP a TSO.

 

 

Odpověď Kritikovi (rasismus, police, domobrana):

Vaše pojetí rasismu v duchu: „občané jedné rasy jsou nesnášenliví k občanům druhé rasy“ odpovídá dobám, kdy bílý Evropan začal mocí dobývat území jiných ras (Afriku, Ameriku, Asii, Austrálii). Tehdy projevil rasistickou nesnášenlivost k tradicím jiných ras na jejich vlastním území. Tehdy to mocným v evropských civilizacích nevadilo.

Dnes jsou ovšem jiné rasy masově přemísťovány do Evropy (uměle vyvolanou imigrací atp.) a po Evropanech se žádá, aby byli snášenliví k tradicím jiných ras nikoli na jejich území, ale na svém území. Co se tím po Evropanech vlastně žádá? Aby jiným rasám (imigrantům) na svém území umožnili tutéž rasistickou nesnášenlivost, jakou kdysi projevoval Evropan na jejich území. Tomuto druhu rasizmu se říká „positivní rasismus“ (zvýhodňování jedné rasy nad druhou).

Jinými slovy: Pokud černoch, indián atp. tančil a řinčel celou noc kolem ohně doma (v Africe atd.), potud bylo rasismem, když jim to přivandrovalý Evropan zakazoval. Pokud se však po Evropanech žádá, aby tolerovali celonoční řinčení kolem ohně imigrantům v Evropě, potud se opět jedná o rasismus (o rasistický požadavek).

O svobodu projevu se tu jedná jen v případě Afričana křepčícího v Africe, nikoli v případě jeho křepčení v Evropě, neboť svobodou jednoho nelze omezovat svobodu jiného, svobodu jednoho nelze vnucovat druhému. Jak jsme již uvedli (viz odpověď Rosťovi: ohleduplnost, láska), svoboda není svévolná, ale ohleduplná. Zkrátka, pokud projevy své „svobody“ někoho obtěžujeme, potud se nejedná o svobodu, ale o bezohlednost a zvůli...

Jak zde nastolit spravedlnost? Co je tu správné? Co na to soudce? Kdo je vinen? Skutečná spravedlnost (nikoli předstíraná zákonem) pokládá za správné to, že nikdo nikoho nijak neobtěžuje, že jsou lidé (bez ohledu na rasu) k sobě ohleduplní. Tzn., že spravedlivý soudce určí jako viníka:

a/ Evropana v Africe (pokud Afričanům v buši překáží v křepčení kolem ohně)

b/ Afričana v Evropě (pokud křepčením kolem ohně obtěžuje Evropana, či kohokoliv jiného)

Řeknete-li, že „každý má pravdu ze svého hlediska“, pak z toho také vyplývá, že každý má pravdu jen pokud na svém hledisku setrvává, pokud své hledisko nevnucuje jinému hledisku, pokud své hledisko nepřenáší na jiné hledisko (evropské do Afriky, africké do Evropy atp.). Jen při reálném (nikoli abstraktním) respektování hledisek (afrického hlediska v Africe, evropského v Evropě) mohou mít pravdu obě strany, aniž je jedna z nich ve svém hledisku (doma) nějak omezovaná či poškozovaná. A je po rasismu!...

Týmž způsobem (z hlediska obtěžování či jiného poškozování) je třeba pojímat také malování po fasádách domů, násilí na fotbalových hřištích (nejen mezi diváky, ale i mezi hráči), či jiná výtržnictví...

V TSO by byl pořádek zajišťován (např. zakročením proti bitkařům) občanskou domobranou, s důsledným vymáháním náhrady škody na vinících. V TSO se ovšem nahrazuje nejen škoda způsobená přímo (např. počmáráním fasády domu), ale i škoda způsobená nepřímo (náklady na dopadení škůdce). Protože dnes (v totalitních režimech) tyto nepřímé škody nehradí dopadení škůdci, ale daňoví poplatníci (tj. vlastně poškození), nestačí na udržení pořádku ani stovky policistů. Pokud škůdce takové povyražení téměř nic nestojí, povyráží se opakovaně. Pokud bude muset hradit veškerou škodu (přímou i nepřímou) a navíc přijde o občanská práva (vnější svobodu), své povyražení již nikdy nezopakuje (již nikdy k tomu nebude mít příležitost). Tzn., že TSO nebude potřebovat k zajišťování pořádku stovky policistů, jako totalita...

Plnoprávný občan v TSO může být nejen soudcem a vojákem, ale i policistou (pořádkovou službou), kdykoliv to uzná za vhodné (potřebné), či kdykoliv bude k takovému výkonu povolán. To mohou všichni občané, včetně žen, neboť budou moci vždy počítat s pomocí přítomných spoluobčanů, kteří budou moci vždy počítat s náhradou případné škody. Jen v totalitních režimech je možné, aby lidé chodili bez povšimnutí (skutečného či předstíraného) kolem páchaného zločinu. Totality to pokrytecky kritizují, ve skutečnosti však nemají rády, berou-li občané právo do vlastních rukou. Proto neberou v ochranu zasahující občany (naopak jim hrozí zákony „o nepřiměřené obraně“ aj.), ale škůdce (dávají jim jistotu, že přinejmenším nebudou muset hradit nepřímé škody, popř. se budou moci domáhat náhrady škody na zasahujícím občanovi)...

Počítáte-li s vojenskou agresí vůči TSO ze strany cizí mocnosti, jako např. s agresí hitlerovského Německa proti ČR, Polsku, Francii atd., pak si musíte také položit otázku, co zmohly armády napadených totalit, proti Hitlerově agresi? Nic! Přesto se vzhledem k možné vojenské agresi obáváte o existenci TSO, nikoli o existenci napadených totalitních režimů.

Právě profesionální armáda je nejvhodnější k útoku (k agresi), zatímco k obraně je nejvhodnější vyzbrojit každého občana. Ve starověku a v ranném středověku byla obrana měst zajišťována průběžně cvičenou domobranou, která dokázala eliminovat i mnohem početnějšího agresora (např. 8 000 obránců uhájilo r. 1241 Olomouc proti 200-300 tisícům Tatarů). Na principu domobrany je založena také vojenská moc Švýcarska či Izraele. To jsou ovšem výjimky, neboť právě totalita má hrůzu z ozbrojeného občana, zatímco TSO v něm vidí svůj obranný pilíř. Po TSO nelze žádat, aby držel krok např. s vojenskou technikou totality USA, s níž není s to držet krok ani celá Evropa (NATO). TSO nemá za cíl vyhrát závody ve zbrojení. TSO dá světu takový příklad pořádku a ohleduplné sociální svobody, který může přijmout celá Evropa i USA (popř. i jiný kontinent). Nepřítelem TSO je v prvé řadě lidská bezohlednost a pragocentrismus, nikoli totalitní mocnosti. Tzn., že obec v TSO vystačí s domobranou. Armádu (vč. profesionální) může mít jen svaz obcí. TSO také nic nebrání v zapojení do obranných vojenských spolků typu NATO...

Domobrana jako povinnost svobodného občana sociální svobodě nijak neprotiřečí, neboť není práv (např. práva veta) bez odpovídajících povinností (např. domobrany). Pacifismus nemá s domobranou nic společného. Kdo v TSO nechce válčit, ten se nechce bránit. Kdo se nechce bránit, jakoby otevřel dveře svého domu všelikým škůdcům. Jeho věc. Nechť se však potom nedomáhá pomoci spoluobčanů (domobrany) při dopadení škůdce, neboť on jim v případě jejich poškození pomoc odmítá (odmítá účast na domobraně). To není pacifismus (mírumilovnost), to je pokrytecký egoismus (vypočítavost), jenž chce být chráněn, veškerá rizika obrany však přenechává spoluobčanům. Takový egoista nechť se ani nedomáhá práva na náhrady škody. Za jeho vypočítavost ho nemusí trestat obec, za to ho vytrestají nikým neohrožovaní škůdci...

Egoismus, jenž bude chtít žít jen sám pro sebe, nepotřebuje TSO, ani totalitu, ale vystačí si na svém hospodářství (políčku) jako ztroskotanec Robinson Crusoe na rajském ostrově. Takto ovšem nelze být zcela svobodný (viz odpověď Janovi: Co je to vlastně svoboda?), jak se naprosto mylně domníváte. Navíc je absurdní, chtít se osvobodit od ZPP tím, že si budu ZŽP zajišťovat v potu tváře (nutnou prací) na svém políčku. Jaký je rozdíl mezi „nutnou prací“ a ZPP? V principu žádný! Zajišťování ZŽP společnou prací (ZPP) je však mnohem snadnější než prací pro sebe sama. Jistě víte o zvyšování produktivity práce pomocí tzv. „dělby práce“, „násobení sil“ atp. Egoismus nemůže být ani svobodný, ani prosperující, pokud nemůže parazitovat na druhých...

 

 

 

důchody (Honza, 15. 06. 2008 14:08)

Mladým lidem se opakuje, že si budou muset šetřit na důchody. Jinak, že nebudou mít na stáří peníze. Vláda hrozí lidem odchodem do důchodu až v 65letech. V kolika letech by se případně chodilo v TSO?
Podle vás v TSO všichni lidé mají garantovány ZŽP. Ne zadarmo, ale za vykonanou ZPP. Důchodci (tedy ti starší lidé nebo invalidé, ale také nemocní, děti…) by byli ti, kteří by prostě nechodili do práce. Neměli by ZPP, ale měli by ZŽP. Ale jakou by měli lidé jistotu, že budou mít potraviny, energii...? A důchodci a další skupiny lidí bez ZPP by nedostávali žádné peníze? Za co by si koupili třeba něco do bytu, zákusky, výlet atp.?
V kolika letech by se v TSO asi ukončila ZPP?
Cikrtova a Julínkova zdravotní reforma má jeden zásadní bod: zdravotnictví má být podnikatelská, zisková činnost. Má být zdravotnictví a zdraví člověka předmětem podnikání, tedy zisku? Jak bude v TSO zajištěna lékařská péče, různé poplatky a podnikání lékařů? Jak by měly přispívat na důchody a zdravotnictví firmy, které mají zisky v miliardách? Stejně jako malé firmy? Děkuji

 

 

Odpověď Honzovi (důchody):

V TSO není důchodový věk (ukončení ZPP) předepisován občanům zplnomocněnými zástupci lidu, ale určí si ho sami občané. Do této jejich svobodné volby nechceme zasahovat...

Tak, jako si nelze do důchodu našetřit potraviny (uskladněné po desetiletí podlehnou zkáze), tak si nelze (reálně) na důchod našetřit ani poukázky na potraviny (poukázka na zaniklé zboží není k ničemu). Důchodce může být živen jen aktuální prací spoluobčanů (z jejich ZPP), kterou rovněž nelze skladovat (ušetřit na důchod). Zcela nereálným pojmem „šetřit si na důchod“ jsou mladí lidé doslova ohlupováni. Právě pro toto ohlupování platí Vaše námitka: „Ale jakou mají jistotu, že budou mít potraviny, energii...?“ Žádnou! Proč by měli aktuálně pracující spoluobčané někomu poskytovat obživu za starý (našetřený) papír? „...jistotu, že budeme mít potraviny, energii atd.“ nám dává pouze a jen aktuální práce (ZPP)...

Vaše obava: „Za co by si koupili třeba něco do bytu, zákusky, výlet atp. důchodci a další skupiny lidí bez ZPP, kdyby nedostávali žádné peníze se rovněž týká především dnešních totalitních poměrů, neboť dnešní důchody většinou nestačí ani na základní potraviny, natož na zákusky či výlety. V TSO budou mít důchodci (aj. bez ZPP) ZŽP, na něž dostanou patrně „poukázky“ (tj. peníze). Záruka ZŽP nespočívá v tom, že musí být za každou cenu zkonzumovány, ale v tom, že je oprávněný musí v příslušném termínu (v době platnosti poukázky) dostat. Pokud svou míru ZŽP nevyužije, může poukázky na ně směnit za něco jiného. Vše zde záleží jen na vůli samotných občanů, tedy i na vůli občanů bez ZPP (důchodců atp.)...

Zdravotnictví a zdraví člověka nesmí být předmětem podnikání (viz odpověď Honzovi: poplatky versus ZPP)...

Firmy a živnosti (ekonomické organizace) nemají v TSO nijakou povinnost někomu něčím na něco přispívat. Jejich povinnost se vyčerpává placením náhrady škody obci (viz Programové prohlášení TSO) za využívaný pozemek. Budou-li chtít přesto někde přispět, nikdo jim v tom nebude bránit, pokud s tím nebudou spojovat nepatřičné podmínky (vydírání atp.)...

 

 

 

 

ZPP a zdravotnictví (Honza, 22. 06. 2008 15:37)

Komunisté stále nadávali na kapitalisty a imperialisty, že můžou za vše špatné u nás. Nyní vidíme to samé v bledě modrém – kapitalisti se zase ohánějí socialismem, že ten může za veškeré neúspěchy u nás. Prý lidé jsou zvyklí nepracovat, brát podpory atp. Po 20 letech stále odůvodňují své nedostatky socialismem. To mi již připadá trapné. Jak dlouho chce současná vláda svoji neschopnost svádět na předchozí režim?
Také jste asi postřehli, jak Irsko odmítlo Lisabonskou smlouvu.
Lisabonská smlouva je nástupkyní tzv. euroústavy, kterou v roce 2005 zamítli Francouzi a Nizozemci. V Evropské unii panují neshody ohledně dalšího postupu po irském neschválení. Většina představitelů je pro pokračování ratifikace. S tím nesouhlasí například předseda britských konzervativců David Cameron či český prezident Václav Klaus. Také se hovoří o tzv. dvourychlostní Evropě (některé země by měly svoji vládu, armádu atp, jiné by podléhaly Bruselu).

Jaký je Váš názor na další postup? Měla by EU dál postupovat ve schvalovacím řízení?
Myslím si, že hodně vypovídá o náladě lidí v EU hlasování Irska! Když v jediné zemi, kde se občané mohli k Lisab. smlouvě vyjádřit v referendu, tak smlouvu odmítli. Instituce EU jsou vzdáleny občanům. Jejich nevolitelné orgány připomínají spíše dobu nějaké středověké totality než skutečně demokratickou a svobodnou přítomnost kapitalismu či imperialismu!
Ohledně lékařské péče by mne zajímalo, jak by v TSO fungovali lékaři (ale i jiné profese)?
Základní zdravotní péče bude hrazena ze ZPP. Ale kdo a jak bude sledovat, zda nějaký člověk nestoná nad průměr? Jak bude ohodnocen lékař?
Když lékař (nebo jiný pracovník) odpracuje penzum svých hodin ZPP, tak kdo bude léčit (nebo třeba prodávat, řídit autobus…)? Mu skončí ZPP, tak se sbalí a zavře ordinaci? Či řidič nechá stát autobus na zastávce řekne pasažérům, že mu skončila ZPP? Pekař odejde od pece, kde se peče chléb? To asi ne.
Když bude člověk dlouhodoběji či vážněji nemocný, kdo posoudí, zda ještě to patří do základní péče či do nadstandardní? Když bude péče či operace nad rámec ZŽP, a nebude-li na to pacient mít peníze, tak se nechá jen tak?
Kam bude takový obecní lékař odvádět poplatky za nadstandardní péči, jestliže pracuje v obecní ordinaci? A bude rozdíl, když bude lékař (ale vlastně tak tomu bude i s jinými pracujícími lidmi) pracovat již nad rámec ZPP? Nebo bude pro pacienty rozdíl, kdy lékař pracuje (bude-li odvádět práci - např. základní zdravotní péči-, ale již nad rámec své ZPP). Kdo mu to bude platit? Komu lékař bude účtovat peníze? To ho bude obec dotovat?
Ne vždy bude přece odpovídat čerpání (např. lékařské péče) v rámci ZŽP době, kdy lékař má ZPP. A to samé může být v jakékoli jiné činnosti.
Jak tedy bude zdravotnictví odloučeno od trhu? To přece nejde.
Firmy budou v obci platit za užívání pozemku a tím tedy budou obcím dávat peníze na ZŽP? Tím se sníží ZPP? Budou platit stejně firmy, které mají zisky malé nebo zisky v miliardách? Bude se platit jen od metru užívané plochy, nemělo by se přihlédnout k tomu, kolik některá firma vydělává?

 

 

 

Odpověď Honzovi (ZPP a zdravotnictví):

Ideje socialismu a komunismu vznikly jako reakce na dravost kapitalismu. Socialisté a komunisté tím začali přetahovat veřejné mínění (zejména proletariát) na svou stranu. Na to reagoval Vatikán svým sociálním programem (vydáváním sociálních encyklik). Na to zpětně reagoval kapitalismus, jenž něco ze své dravosti slevil a do svého zákonodárství přijal něco sociálních opatření. Oba sociální proudy (socialistický i vatikánský) pak s částečně sociálním kapitalismem začali prohrávat, zejména na hospodářském poli, až to reálný socialismus východní Evropy vzdal a přešel na sociální kapitalismus. Z tohoto „zkrachovalého“ socialismu si pak kapitalismus udělal strašáka, aby s odvoláním na něj (na tzv. zadluženost příštím generacím) odůvodnil novou vlnu své dravosti. Dnes, kdy už není co z bývalého socialistického majetku drancovat, přistupuje k postupnému odbourávání sociálních zákonů, které kdysi pod tlakem socialistických sil (stávek a bouří) přijal. Tak Odtud např. dnešní tendence EU k prodlužování pracovní doby na 48 hod. týdně, k oddalování důchodového věku aj. Poučený dravý kapitalismus však nespoléhá jen na neúspěšného socialistického strašáka, ale využívá také střídání svých „demokratických“ vlád, které vždy znovu svalují vinu za svou dravost na neúspěšnost předchozí „demokratické“ vlády. Tento trend niky nepřestane, neboť dělání „chyb“ je pouhou zástěrkou pro dravost kapitalismu. Žádný zločinný režim (žádná totalita) nemá jinou možnost „obhajoby“ svých cílevědomých zločinů, než svalovat vinu na jiné...

EU na jedné straně přiznává členským národům jakési „právo veta“ (např. pokud jeden z nich neodhlasuje euroústavu, tato nemůže v EU platit), na druhé straně však chce vládnout totalitně (z bruselského či jiného centra). Zde máme markantní příklad, jak se totalita nesnáší s právem veta. Pokud EU nepřijme TSO, musí se buď rozpadnout (dvourychlostní atp. Evropou to začíná), nebo se stát důslednou totalitou, tj. nějak zlikvidovat či neutralizovat (trvale obcházet atp.) „právo veta“ členských národů. Náš názor na další postup EU je TSO...

Ohledně lékařské péče si musíme vybrat, na čem chceme lékaře zainteresovat:

A/ lékař podnikatel = interest na rostoucí nemocnosti, s níž poroste i jeho tržní příjem, jako jeho jediné ocenění

B/ lékař zdravotník = interest na klesající nemocnosti, s níž neporoste jeho fixní příjem ale společenské ocenění

Zeptáme-li se dnešního tržního lékaře (A) na vedlejší účinky (jedovatost) dnešních léků a potravin, odpoví nám vyhýbavě, protože pravdivá odpověď se mu nevyplatí (neslučovala by se s tzv. „lékařskou etikou“ a ohrožovala by jeho příjmy). Možná mezi čtyřma očima či pod cizím jménem uleví svému svědomí a vyjeví něco z „hrůzostrašné“ pravdy.

Netržní lékař zdravotník (B) však bude proti kontaminaci léků a potravin aktivně bojovat, protože se mu to vyplatí (za stejný příjem bude mít méně práce). U lékaře zdravotníka (B) totiž jeho příjem neprotiřečí jeho zdravotnickému poslání.

Z uvedeného je zřejmé, že TSO bude potřebovat lékaře zdravotníky (B), nikoli lékaře podnikatele (A). O tom však nerozhodujeme my, ale plnoprávní občané v samosprávní obci TSO...

Jen lékař zdravotník (B) může vědět, kdo stoná nad průměr a zda stonání nepředstírá. Lékař podnikatel to vědět nechce, ač právě na to svaluje vinu za astronomický nárůst nákladů na zdravotnictví, který vpravdě zavinil sám...

V TSO by měl být lékař zdravotník (B) ohodnocen společenskou smlouvou s občany (za jakou odměnu je lékař ochoten pracovat a kolik jsou ochotni občané na něj obětovat ZPP)...

Společenskou smlouvou by měla být také určena hranice mezi základní a nadstandardní zdravotní péčí. Otázka peněz na nadstandardní péči je v TSO stejná jako dnes. Nemá-li na to pacient, může požádat o pomoc obec, která vyhlásí sbírku nebo přispěje ze svých prostředků (nájmů), budou-li s tím souhlasit občané. Zde je však třeba vzít také v úvahu morálku pacienta, který si musí být vědom, že se dožaduje nadstandardní péče na úkor spoluobčanů. I zde existuje určitá mez, neboť kvůli záchraně svého zdraví, či života není nikdo oprávněn požadovat obětování zdraví, či života jiných (nesvědomití lékaři podnikatelé se k takovým věcem občas propůjčují)...

Skončí-li komukoliv jeho ZPP, musí být ve výkonu své profese vystřídán dalším. Jde tedy o to, kolik bude v obci zapotřebí vykonavatelů příslušné profese (tak je tomu ostatně i dnes)...

Za obecní ordinaci se platí nájem. Poplatek za nadstandardní péči patří tomu, kdo takovou péči poskytuje. Nadstandardní péče je však zpravidla nad možnosti obecního lékaře (jako dnes obvodního) a je tu třeba počítat s nadstandardními zařízeními, která již budou podnikatelskými subjekty (A), neboť obecní příspěvek na nadstandardní péči je již tržní hodnotou (výše příspěvku musí naplnit tržní požadavek nadstandardního zařízení). V míře nadstandardní péče však bude mít pacient, obecní lékař (B) a obec dohled (jako platící zákazník) nad poskytovanými službami tohoto zařízení. Dohled lékaře zdravotníka (B) zamezí případnému ziskuchtivému protahování léčby lékařem podnikatelem (A)...

Uvedeným způsobem může být zdravotnictví přece jen odloučeno od trhu, přestože se domníváte opak! Uděláme-li z lékařů „zlatokopy“ (podnikatele), pak náklady na zdravotní péči v tržním prostředí neustále porostou, pak bude zdravotnictví stíháno jednou krizí za druhou (jako je tomu dnes)...

ZŽP jsou kryty ZPP, nikoli z nájmů za pronajaté obecní pozemky. Nájmy slouží obci ke krytí jejích provozních výdajů (např. na údržbu veřejných prostranství aj.)...

Pokud nájemce pozemku nepřihlíží jen k výměře pronajímaného pozemku a k míře případného obtěžování okolí nájemcem (např. hlukem aj.), ale přihlíží k čemukoliv navíc (např. k příjmům nájemce), potud krade (vydírá atp.). Bylo by to stejně nespravedlivé, jako požadovat po některých občanech vyšší ZPP jen proto, že jsou bohatší než druzí...

-zmp-

 

 

sociální trojčlennost pana Wernera (Honza, 24. 06. 2008 08:56)

Bude muset každý člověk v rámci ZPP dělat jen to, co potřebuje daná obec, nebo bude každý moci pracovat jen v oblasti, kterou vystudoval, nebo k ní má vztah? Kdo bude stanovovat kdo kde má co dělat? Bude si moci člověk vybrat, co chce dělat? A co když se mu daná práce nebude líbit nebo nějaký umělec (malíř, skladatel…) nepůjde do práce proto, že nemá na to naladění. Mohl by někdo odpracovat ZPP za jiného člověka? Nebo všichni striktně musí oddělat ZPP? A co když někdo ZPP odmítne z důvodů své svobody. Jen otrok musel pracovat! Nemyslíte si, že ZPP je návratem k otrokářskému systému, kde lidé, otroci také pracovali na jídlo, ubytování...aj. ZŽP?

 

Na stránkách
http://www.antropozofia.sk/socialna_trojclennost/
se píše o sociální trojčlennosti trochu jinak. V Německu šíří sociální trojčlennost pan Werner, který prosazuje tzv. nepodmíněný příjem, který mají všichni občané hrazen ze zvýšeného DPH.
Jsem nyní trochu zaražený z toho, co píšete vy a co oni. Která sociální trojčlennost je tedy správná? Jste ve spojení s panem Wernerem?
Kolik dalších je takových modelů sociální trojčlennosti ve světě jako máte Vy na Vašem webu? Kde je hranice toho, co ještě je TSO a co už ne? Shodnete se vůbec s panem Wernerem? Jde Vám snad o to samé, ne? Neměli byste si to nějak vyjasnit? Nebyla by vhodná spolupráce i na mezinárodní úrovni? Nový a pokrokový model státu či společnosti přece není jen věcí ČR. Na něm by se měli podílet sociologové, ekonomové, politikové, pedagogové atp., prostě všichni lidé! Kdyby se spojili lidé, kteří o tom něco vědí a vytvořili i mezinárodní sociální hnutí za TSO.

 

Odpověď Honzovi (sociální trojčlennost pana Wernera):

Představte si jen, že TSO založí skupina básníků a ZPP si bude chtít odpracovat básněním. Protože si tím ZŽP na žádný způsob nevybásní, bude muset i „básník“ (atp.) „máknout“. Tak je tomu ovšem v principu. V rozvinuté TSO (stejně jako v rozvinuté totalitě) není třeba, aby všichni pracovali v oborech, bezprostředně zabezpečujících ZŽP (např. v zemědělství). Pokud by na tom ovšem občané trvali, míra ZPP by pro každého představovala např. 1. hod. měsíčně (nebo ročně?). Mimo ZPP by však daná společnost nic jiného neměla. Lze tedy předpokládat, že i TSO (stejně jako v totalitách) budou mnozí (většina?) pracovat v oborech, které ZŽP bezprostředně nezabezpečují. Ti však budou muset za svůj díl neodpracované ZPP (tj. za poskytnuté ZŽP) poskytnout společnosti (obci, či svazu obcí) náhradu. Nikoli ovšem náhradu, kterou si sami určí, ale takovou náhradu, o jakou bude stát společnost. Není tedy možné, aby někdo poprskal plátno barvami a vnucoval ho společnosti jako adekvátní uměleckou náhradu za ZŽP, popř. se na společnosti domáhal nějakých „dotací“ (na „kulturu“ či jiné sociální podfuky sociálních „zlatokopů“). Tzn., že své produkty bude muset zhodnotit tržně a jako náhradu nabídnout společnosti nikoli pomazané plátno, ale odpovídající část tržby...

Abychom předešli protestům případných ochránců „kultury, vědy atp.“ (reálné či předstírané) musíme dodat: Pokud někdo své produkty nemůže tržně zhodnotit, např. pro „nepochopení“, či že „předběhl svou dobu“, bude si muset najít konkrétního mecenáše. Jinak se bude moci svým „koníčkem“ zabývat až po řádném (společensky akceptovaném) odvedení ZPP. Tak je tomu ostatně i dnes. TSO není určeno k dotování potrhlých průkopníků. Skuteční průkopníci budou vždy lidmi „obětujícími“. Jen vypočítavost není obětavá. To budiž také odpovědí na otázku, zda „může někdo odpracovat ZPP za jiného člověka?“ Ano může! V TSO je zakázáno pouze nutit někoho odpracovat ZPP za jiného...

Na otázku: „A co když někdo ZPP odmítne z důvodů své svobody?“ odpovídáme: pak z téhož důvodu neobdrží nijaké ZŽP. Kdyby se ZŽP přesto domáhal, pak by se vlastně domáhal toho, aby jiní pracovali (odváděli ZPP) za něj. Takový požadavek ovšem nemá nic společného se svobodou, ale je pouze projevem zvůle parazita (viz odpověď Kritikovi: základní pracovní povinnost)...

Pravíte-li: „Jen otrok musel pracovat!“, pak odpovídáme: Otrok je ten, kdo musí pracovat pro sebe i pro otrokáře. Zbavit otroka otroctví neznamená, že nemusí pracovat nikdo, ale znamená, že musí pracovat nejen otrok, ale také otrokář. Nelze tedy tvrdit, že: „...ZPP je návratem k otrokářskému systému, kde lidé, otroci také pracovali na jídlo, ubytování...aj. ZŽP“ (srovnej odpověď Kritikovi: základní pracovní povinnost)...

K TSO podle Wernera:

Ideu TSO jasně formuloval R. Steiner, který se pokusil také o její aplikaci v tehdejší době. Věc zpočátku vzbudila veliký zájem, ne však zájem mocných a tak k realizaci TSO tedy nedošlo (následovala II. světová válka). Dnes je společenská situace jiná a je tedy třeba změnit také metodiku realizace TSO. Než ovšem začneme nějakou metodiku vymýšlet, musíme si odpovědět na několik otázek:

A/ má být metodika TSO neměnná (dogmatická), nebo má být operativně proměnlivá, podle pokračujícího vývoje občanů a sociálních vztahů v ní?

B/ mají občané v TSO respektovat metodiku jednoho myslitele (byť nejlepšího), nebo má být metodika TSO věci všech zúčastněných?

My máme za to, že nebude-li metodika TSO věcí všech zúčastněných, nebude jejich věcí ani samotný TSO. Bude-li takto TSO věcí jednoho myslitele, lidé po jeho smrti patrně TSO opustí, protože jim nebude vyhovovat. Proto jsme Programové prohlášení nabídli k co nejširší diskusi. Takovou diskusi u pana Wernera (aj. metodiků TSO) ovšem postrádáme. Kdybychom vůbec kdy našli někde nějaké místo k diskusi o TSO, nepochybně bychom se do ní zapojili a nezakládali bychom vlastní webovou stránku. Tzn., že my se na Wernerově metodice bez vnucování podílet nemůžeme (nejsme tedy s p. Wernerem ve spojení), zatímco p. Werner se na naší metodice bez vnucování podílet může. My jsme „dveře“ metodiky TSO otevřeli všem. Pokud se p. Werner (a kdokoliv jiný) sám naší diskuse nezúčastní, nechceme tu k jeho metodice zaujímat nijaký postoj, neboť ji naši čtenáři neznají a on sám by ji tu nemohl hájit. Pokud však jeho představy do naší diskuse vnese kdokoliv jiný, tu již jsme připraveni na ně reagovat...

Pravíte-li, že „v Německu šíří sociální trojčlennost pan Werner, který prosazuje tzv. nepodmíněný příjem, který mají všichni občané hrazen ze zvýšeného DPH“ pak odpovídáme:

DPH je, jako každá daň z příjmu, krádeží...

Pravíte-li: „Jsem nyní trochu zaražený z toho, co píšete vy a co oni.“ pak odpovídáme: Není třeba být zaražený, neboť i v naší diskusi jsou o TSO vyjadřována různá mínění...

Na otázku „Která sociální trojčlennost je tedy správná?“ či „Kde je hranice toho, co ještě je TSO a co už ne?“ si ovšem musíte odpovědět sám. Právě k tomu Vás má „vyzbrojit“ naše diskuse...

Kolik dalších modelů TSO existuje, na tom nezáleží. Co člověk, to názor. Ke sjednocení názorů však nepřispěje „kázání“, ale „dialog“ (diskuse, vyargumentování, vyoponování atp.).

Ptáte-li se: „Shodnete se vůbec s panem Wernerem?“ odpovídáme. Nikomu nic nechceme vnucovat. Mezi naší předstaavou TSO a představou p. Wernera je značná neshoda. Zda se můžeme či nemůžeme s p. Wernerem shodnout může ukázat jen bezprostřední a otevřená diskuse, k níž z naší strany neexistuje překážka. To platí i pro otázku „Neměli byste si to nějak vyjasnit?

Vaše otázka: „Jde Vám snad o to samé, ne?“ obsahuje současně i odpověď „ne!“ Tak jako si lidé pod pojmem „pravda“ představují všelicos (vč. nepravdy), tak si mohou všelicos představovat také pod pojmem „TSO“...

Vaše otázka: „Nebyla by vhodná spolupráce i na mezinárodní úrovni?“ je zodpovězena naší webovou stránkou. Diskuse se tu přece může účastnit kdokoliv, ať už se nachází kdekoliv. Právě to umožňuje internet...

Máte pravdu v tom, že „Nový a pokrokový model státu či společnosti přece není jen věcí ČR.“ TSO však musí někde vzniknout. Z různých důvodů (často zmíněných i v naší diskusi) máme za to, že tím „někde“ může být v současné době Morava...

Pravíte-li, že „Na něm by se měli podílet sociologové, ekonomové, politikové, pedagogové atp., prostě všichni lidé!“, pak odpovídáme: Vámi vyjmenovaní se podíleli, podílí a budou podílet na všech totalitách, co jich kdy bylo, je a bude. My dáváme přednost tomu, aby se na TSO podíleli jen ti, kteří nechtějí žít v totalitě, ale v TSO. Právě o nich mluvíte, když pravíte: „Kdyby se spojili lidé, kteří o tom něco vědí...“ Nemá ovšem smysl, aby tito „vědoucí“ lidé „vytvořili mezinárodní sociální hnutí za TSO“, ale má smysl, aby tito „vědoucí“ lidé vytvořili TSO!... 

 

 

základní pracovní povinnost (Kritik, 25. 06. 2008 01:29)

Děkuji za odpověď. Vlastně bych navázal: Mám za to, že občané odmítnou ZPP. I kdyby TSO nabízelo stovky výhod, tak ZPP tak, jak ji formulujete, je prostě něco jako nucené práce. Dáváte ZPP jako něco za něco: Nad TSO byste mohli mít heslo: Arbeit macht frei... ZPP dáváte příkazem a to se nebude nikomu líbit. I kdyby se společnost měla sebe hůř, tak ZPP nepřijme. nedáváte lidem na výběr! A tady končí pro mnoho lidí diskuse. Nucené práce tu už byly a žádný normální člověk to nebude chtít.
Neříkám, že ZPP je něco utopického. V kontextu TSO to je dokonce pochopitelné a snad i jediné možné řešení. Na dobrovolnosti a morální vyspělosti lidí a společnosti se ani TSO nemůže stavět. Určitě ne ze začátku, kdy budou lidé ještě mít návyky ze současné totality. Málokdo bude vnitřně cítit touhu pracovat pro druhé nebo pro blaho obce či TSO. Proto zde ZPP být musí. Tomu rozumím, ale nevím, nevím jestli ZPP bude přijatelné i pro ostatní. Již několikrát jsem se ve svém okolí setkal s tím, že TSO se svou ZPP je pěkná blbost a další totalita, jestliže dává lidem nucené práce! Na to nemám co říct. Je to svým způsobem pravda. Jak se to slučuje se svobodou člověka?

 

Odpověď Kritikovi (základní pracovní povinnost):

Ve vztahu k TSO je třeba si uvědomit, že v něm o všem a především o sobě rozhodují samotní občané. Tzn., že se naším Programovým prohlášením nemusí žádný TSO řídit. My jen předkládáme k úvaze (k diskusi) metodiku, která je podle našeho názoru (argumentace) pro TSO nejvhodnější. Není tedy pravdou, že „ZPP dáváme příkazem...“ jak se domníváte...

Ve vztahu k ZPP je třeba si uvědomit trojí:

A/ ZŽP nelze zabezpečit jinak, než lidskou prací (v totalitách i v TSO)

B/ v totalitách určuje míru našich ZŽP a ZPP vždy někdo jiný, v TSO si ji určíme sami

C/ v totalitách (vč. „Arbeit macht frei...“) je míra ZŽP a ZPP určena tak, aby mocná menšina mohla žít průměrně a nadprůměrně, na úkor bezmocné většiny, žijící podprůměrně. V TSO nesmí být nikdo poškozen a tedy ani vykořisťován. Tzn., že v TSO je míra ZŽP taková, jakou si občané sami určí a odpovídající míra ZPP je nutně nižší než v totalitách.

Pravíte-li, že: „i kdyby se společnost měla sebe hůř, tak ZPP nepřijme...“ pak odpovídáme: Historie nás může poučit, že většinová společnost byla vždy donucena přijmout takovou ZPP, jakou ji vnutila mocnější menšina. Donucena byla hrozbou, že se bude mít ještě hůř, než se právě má...

Pravíte-li: „...nedáváte lidem na výběr!“ pak odpovídáme: Sama realita nedává lidem na výběr. Buď budou pracovat (ZPP) nebo nebudou jíst (ZŽP):

A chléb svůj v potu tváře jísti budeš!“ (1. Mojžíš: 3, 19)

Pravíte-li: „A tady končí pro mnoho lidí diskuse. Nucené práce tu už byly a žádný normální člověk to nebude chtít.“ pak odpovídáme: Podívejte se do oblastí stižených hladomorem. Tam končí diskuse. To „žádný normální člověk nebude chtít“!

Pravíte-li: „Již několikrát jsem se ve svém okolí setkal s tím, že TSO se svou ZPP je pěkná blbost a další totalita, jestliže dává lidem nucené práce!“ pak odpovídáme: V daném případě Vaše okolí neuvažuje reálně (nepředpojatě)...

Pravíte-li: „Na to nemám co říct. Je to svým způsobem pravda.“ pak odpovídáme: Není to na žádný způsob pravda a po přečtení naší odpovědi už na to máte co říct...

Závažná je Vaše otázka: „Jak se to slučuje se svobodou člověka?

Zde je třeba si uvědomit trojí:

1/ svobodná volba míry ZPP je vnější realizací vnitřní svobody člověka

2/ nutnost pracovat (ZPP) neomezuje lidskou svobodu, ale lidskou svévoli a zvůli (viz odpověď Rosťovi: ohleduplnost, láska)

3/ svoboda (viz odpověď Janovi: co je to svoboda) není neomezená (viz odpověď Petrovi: svoboda)

Vezmete-li uvedené (1,2,3) nepředpojatě v úvahu, nahlédnete, že v TSO se ZPP se svobodou člověka slučuje. Protože paraziti a svévolní dravci nic takového nikdy nepřijmou (v TSO jim hrozí nesvoboda), nemařte s nimi čas:

Nehažte perly sviním!“ (Matouš: 7, 6)

-zmp- 

 

 

 

banky, ZPP (Honza, 26. 06. 2008 00:38)

Jak tomu bude s bankovními závazky? Nynější hypotéky, dluhy? Jednak státu vůči Světové bance atp. A jednak: Jak budou občané splácet nynější úvěry, jestliže v TSO asi budou jiné poukázky, nepodléhající mezinárodnímu měnovému fondu a burziánským spekulacím?
Každá obec bude mít asi jiné ZPP a jiné ZŽP. Kdo a jak stanoví ZPP a rozsah ZŽP?
Přitom nejde asi o to, kolik peněz se stanoví, ale o to, že jsou potraviny v té hodnotě.

Peněz se člověk nenají a nenapije, ani se jimi neohřeje (Snad jen kdyby s nimi topil v kamnech).
Bude se muset spočítat celková spotřeba ZŽP občanů (mínus nemocní, staří+děti atp.) a na to rozpočítat ZPP.

Půjčené peníze, hodnota úvěru bude také nějak započítána do nákladů obce při výpočtu ZPP. Jak? Bude-li mít 30 lidí půjčen milion, tu přece ty peníze využívají např. na stavbu domu a ne na koupi potravin. Obec tedy nemusí mít potravin v hodnotě 30 mil. Kč, jen proto, že si někdo půjčil takové peníze, ne?

Vím, že jsou to už takové trochu detaily chodu TSO, ale nerozumím tomu, jak to myslíte. Neumím si představit, co a jak a proč by mělo mít vliv na množství ZPP.)

Budou tedy v každé obci jiná poukázky? Nebo více obci bude mít stejnou poukázku, směnku?
Aby se peníze - poukázky na zboží nekumulovaly, budou tedy existovat tzv. stárnoucí peníze (krátkodobé). Uvažujete i o tzv. investičních penězích (tzv. dlouhodobých, které by nestárly jako peníze tzv. krátkodobé?) Děkuji

 

Odpověď Honzovi (banky):

Problematika bank viz: odpověď Honzovi (zdražování a stát), odpověď Honzovi (vývoj), odpověď Standovi (zobecnění bytů), odpověď Markovi (nespokojení) aj…

Z vašeho postoje k penězům a zmínky o dlouhodobě stárnoucích investičních penězích je patrné, že byste se ve finanční reformě TSO nejen dobře orientoval, ale mohl byste se na ní i docela dobře metodicky podílet. Jde tu především o to, aby si o finančnictví (bankovnictví) rozhodli občané v TSO svobodně sami. Náš hlas může být pouze hlasem poradním a při kulturní úrovni našich národů se jistě najdou mnozí, s ještě lepšími nápady, jak zamezit zlodějské praxi typu: „peníze dělají peníze“…

Jak pravíte, k investičním úvěrům bude patrně třeba dlouhodobě stárnoucích peněz, které nebude možné použít jinak, než k určenému účelu…

Váš úvodní dotaz na současné bankovní závazky se týká přechodu z totality na TSO. Zde je třeba připomenout, že základní bydlení (byt) je v TSO ryze jednorázovou investicí, neboť se za ně dále již nijaké nájemné neplatí. Má-li občan své bydlení již zaplaceno, neměl by ho platit dál v rámci ZPP. Pokud občanu poskytne úvěr na pořízení bytu obec (v rámci TSO), pak splácí dluh obci v rámci ZPP. Pokud občanu poskytne úvěr někdo jiný (mimo rámec TSO), pak splácí dluh mimo (nad) rámec ZPP (resp. ZŽP)…

Úvěr poskytnutý soukromé či právnické osobě (firmě atp.) běžnou bankou, má kredit regulérního dluhu a je slušné ho tedy uhradit. Naproti tomu úvěr poskytnutý Světovou bankou totalitnímu státu takový kredit nemá (viz odpověď Honzovi: vývoj). Kdyby TSO přijal rázem celý svět, tento dluh by nikdo nesplácel světové bance, ale vyrovnaly by se mezi sebou jednotlivé oblasti odpovídající dřívějším totalitním státům. První TSO však budou vznikat v totalitním okolí, které uznává Světovou banku, takže bude nutno příslušnou míru státního dluhu splácet jí. Z tohoto pohledu lze astronomický růst státních dluhů pojímat také jako preventivní opatření proti zavádění TSO. Čím později lidstvo TSO přijme, tím větší státní (totalitní) dluhy bude muset hradit. TSO ovšem takový dluh uhradí jednou provždy, zatímco totalitní státy hradí jen astronomické úroky a míru státního dluhu budou (v lepších případech) „udržovat“ těsně pod likvidační úrovní…

Otázka měny, jíž TSO státní dluh světové bance splatí, je stejná jako dnes. Je to otázka tzv. „deviz“, které TSO získá vývozem své produkce na totalitní trhy. Protože vlastní měna TSO „stárne“ a nelze s ní tedy „spekulovat“ (nedělá další peníze), totalitní státy ji nepřijmou (jako směnitelnou)…

Jak pravíte: „Každá obec bude mít asi jiné ZPP a jiné ZŽP“, protože je to možné. Možné je to pak proto, že o míře ZPP a rozsahu ZŽP rozhodují v příslušné obci samotní občané. Lze však očekávat, že v rámci vznikajících svazů obcí, se obojí (ZŽP a ZPP) bude jaksi přirozeně sjednocovat (na základě občanské dohody). Tzn., že pokud bude v každé obci jiná míra ZŽP a ZPP, potud budou v každé obci platit také jiné poukázky. Pokud se míra ZŽP a ZPP sjednotí, potud mohou v rámci svazu obcí platit tytéž poukázky (popř. občané vyřeší věc jinak)…

V principu říkáte správně, že „přitom nejde o to, kolik peněz se stanoví, ale o to, že jsou potraviny v té hodnotě.“ Je však třeba věc vyjadřovat tak, aby bylo zřejmé, že „hodnota potravin“ (resp. hodnota ZŽP) není stanovena abstraktně svévolně, ale podle konkrétní míry ZPP, jíž je k vyprodukování ZŽP zapotřebí. To ostatně říkáte slovy: „Bude se muset spočítat celková spotřeba ZŽP občanů (mínus nemocní, staří+děti atp.) a na to rozpočítat ZPP.“ Jen ve Vaší závorce je třeba pojem „mínus“ nahradit pojmem „plus“. ZŽP (jedné osoby) se pak stávají srovnávací mírou hodnoty všech ostatních věcí (zboží, služeb atp.)…

Máte pravdu v tom, že „Bude-li mít 30 lidí půjčen milion, tu přece ty peníze využívají např. na stavbu domu a ne na koupi potravin. Obec tedy nemusí mít potravin v hodnotě 30 mil. Kč, jen proto, že si někdo půjčil takové peníze, ne?“ Namísto potravin v hodnotě 30 mil. Kč. tu však musí být jiné zboží v dané hodnotě (stavební materiál atp.). Jinými slovy, ani obec nebude moci shromažďovat peníze na případné půjčky, pokud tyto peníze nebudou podloženy hodnotou zboží, k jehož zakoupení jsou určeny. Peněz by nikdy nemělo být víc než zboží, na které jsou poukázkou. Chce-li tedy obec v rámci ZŽP zabezpečit také základní bydlení, nesmí shromažďovat jen poukázky, ale také stavební materiál. Na ten pak může příslušné poukázky půjčit a za ně příslušný materiál vydávat. Tím platnost daných poukázek končí. Až budou zásoby materiálu zase doplněny, může být jejich platnost zase obnovena. Banka nemusí být nutně finanční, ale také zbožní. V takovém případě by ani peníze na stavbu nemusely mít delší platnost než peníze na ZŽP. Věc lze řešit různými způsoby…

Pravíte-li: „Vím, že jsou to už takové trochu detaily chodu TSO“ pak odpovídáme: Na nepromyšlených detailech již ztroskotala nejedna dobrá věc (např. slavný hospodářský experiment Roberta Owena ztroskotal na absenci ZPP).  Proto je dobré doslova „šťárat se“ i v těch nejmenších detailech…

-zmp- 

 

 

demokracie, terorismus (Honza, 28. 06. 2008 16:26)

Někteří lidé zůstali stát, zatuhli i zastydli někdy v osmdesátých rokách - v dobách budování socialismu, kdy zde existoval jediný zřetelný nepřítel, KSČ a její přisluhovači. Těmto lidem zůstává i nyní jediný nepřítel – sociálně cítící člověk, komunista či levicově orientovaný člověk a potažmo celý bývalý režim. Na tom, co bylo za socialismu, neshledávají snad jedinou pozitivní věc. Obdivují bezmezně až fanaticky USA a neumějí si představit nic lepšího, než kapitalismus made in USA a tzv. západní demokracii. Nechtějí vidět, že se už i obyčejní lidé začínají znechuceně odvracet od demokracie (západní, parlamentní), stejně jako od socialismu. Opakují, že současné negativní jevy jsou pozůstatky minulého režimu.
Socialismus zklamal, demokracie zklamala. Co tedy lidem zbývá? Jen demonstrují a chtějí ve vládě nové, jiné lidi, nové tváře. Jenže co se tím změní?
Nedivím se lidem v jiných, převážně rozvojových zemích, že se brání exportu tzv. demokracie ze Západu. Např. muslimové. Mají zcela jiné tradice, hodnoty. Dominantní je ve společnosti muž. Tam prostě západní demokracie může napáchat jen zlo. Oni to prostě nechtějí přijmout. A když je jim demokracie vojensky a policejně vnucena, potom stejně rodina po svém trestá např. dívky, které chtějí žít jako lidé na Západě. Muslimové jsou potom doslova donuceni bránit své hodnoty a tradice.

Není toto právě podhoubím terorismu a důvodem vzniku terorismu? Tzv. teroristé se vlastně jen brání, nebo ne? Nebo že by to byli lidé, kteří zabíjejí bezdůvodně? Také nechápu, proč nezasednou obě strany (okupační síly i tzv. teroristé) za kulatý stůl a nezačnou jednat?

Jak by TSO řešila otázku terorismu? Prý s teroristy se nesmí jednat. Je to správný postup? Proč nejednat, co chtějí? Resp. nechtějí?

 

Odpověď Honzovi (demokracie, terorismus):

Tzv. „muslimský“ terorizmus nenapáchal ani zlomek škod, jichž se dopustil státní terorizmus euro-americké civilizace v jediné lokální (neřku-li světové) válce (např. vietnamské), či v jediné lokální (neřku-li světové) krizi (např. hospodářské) atp.

Drtivá většina teroristů má „západní“ výcvik a výzbroj. Tak se „brání Západu“?

Muslimští teroristé nezabíjejí bezdůvodně, ale pod příslibem „ráje“ (srovnej středověké „Hašišim“). K tomu jsou nabádání „duchovními vůdci“ (tzv. „Imámy“) žijícími často (zpravidla?) na Západě...

Proč obě strany nejednají u kulatého stolu?

Proč např. naši politikové nejednají s tzv. „extrémisty“ (např. skinheady atp.)? Proč nechtějí slyšet jejich důvody?

Protože by museli čelit mj. i oprávněným výtkám na svou stranu? Výtkám, které nechtějí slyšet? Proč by tedy jejich výtky měla akceptovat druhá strana? Kde je prvotní neústupnost?

Protože v TSO není možný „státní terorismus“, není tu možný ani jiný terorismus...

-zmp-

 

 

 

podnikání I. (Ala, 03. 07. 2008 17:06)

Jaké je dnes a jaké bude podnikání v TSO?
Obchodování se zbožím, surovinami, know-how atp.?
Připadá mi, že v současném tzv. „podnikání“ nejde o výrobu, ale o překupování s nějakým ziskem! Pak tedy také jde jen o
1. vydírání – v případě prodeje potravin na jídlo, v případě energií (otopu) + vody potřebné k životu … atp. všeho toho, co se v TSO nazývá základní životní potřeby (ZŽP).
2. o překupování – ve smyslu lhaní. Nebo spíše, že někoho napálím… Jako prodejce neřeknu kupujícímu, že jinde to stojí třeba 2x 3x Xx méně. Jako kupující se snažím prodávajícího napálit a tvrdím, že jeho prodávaný předmět, komodita je 2x 3x Xx levnější, a tak to kupujícímu prodám. A pak mám dobrý pocit, že jsem dobře zobchodoval. Pak si myslím, jaký jsem dobrý podnikatel! Představuji si starou vetchou babičku, kterou např. realitní makléř zpracuje a vysvětlí ji, že byt který prodává je hodně levný…, ale už v té chvíli ví, že obratem ruky lukrativně byt prodá, že mu zájemci utrhnou ruky, když to prodá třeba 2x tak dráž.
3. A pak existují tzv. „výhodné obchody“ typu bývalého vysokého „politika“, který údajně „levně nakoupí“ akcie za 20 mil. Kč, aby je obratem prodal 20x či 100x dráž. To je jedno kolikrát... To mi připadá jako podvod. Kupovat akcie od lidí z branže, vlastně od profíků, kteří dennodenně svádí nelítostné boje, o kterých se běžným lidem ani nezdá, a oni mu prodají něco levně! Tudle! Takové pohádky můžou vykládat jen zcela naivním dětem.
Tak takhle nyní probíhají asi všechny obchody, co znám. Je to boj, kdo z koho.
A co novodobý podnikatel? Ať už v případě 1 i 2? (Případ 3 považuji za podvodný komplot či úplatek a to od A po Z, to prostě není možné, aby jeden gauner se nechal obrat od jiného! Tam by se takový nevýhodný prodej či obchod řešil úplně jinak a rázně.) Novodobého podnikatele asi svědomí netrápí. Jestli to vůbec řeší – má-li tam v duši přece jen nějaký problém, malou či větší výčitku, tak si omluví své počínání tím, že: A tož takové jsou zákony. Taková je doba! Když to neudělám já, stejně to udělá jiný. A ještě babičku obere víc! Já se chovám ještě slušně…
V případě ZŽP jsou nynější ceny stanovovány prý trhem! Ale např. energie ČEZu je stanovována centrálně, ropa, benzín, plyn atp.- tzv. centrální vstupy, které vlastně určují ceny všeho ostatního, ty snad stanovuje centrálně státní establishment. Tedy potažmo i politikové, vláda. A nikdo z těchto politiků a institucí nebije na poplach, nezastává se občanů, že jsou takto zločinně vydíráni. To, co dělá třeba energetická, která má cca 40-50 miliard Kč čistý zisk z tzv. podnikání, není to snad přeci veřejná loupež, posvěcená politiky a jejich zákony?

 

Odpověď Ale (podnikání I.):

Představte si současný stát jako ostrov, na kterém je jediný pramen pitné vody. Dokud tu lidé žili na úrovni „doby kamenné“, chodili si k prameni pro vodu kdy je napadlo a nikdo v tom nikomu nepřekážel, pokud se v tlačenici nepoprali. Ač byla voda zadarmo, bylo jí pro všechny dost...

Aby se neprali, postavil náčelník k prameni stráž. To se psala již „doba bronzová“. K vydržování stráže stanovil poplatek z čerpané vody (1 „lup“ za 1 hlt) a kvůli poplatku zavedl peníze (zvané „lupy“). Samozřejmě se tím hlt vody (1 lup) stal mírou hodnoty všeho ostatního zboží, takže se lup stal oficiální měnou veškeré směny (trhu). Všichni se radovali, jak chytrého mají náčelníka...

Postupem času z lupů žil i sám náčelník s celou svojí družinou. To se již psala „doba železná“. Tehdy si také náčelník uvědomil, že libovolným zvyšováním ceny hltu vody může libovolně zvyšovat svou životní úroveň na úkor ostatních. Oficiálně ovšem zdražování vody zdůvodnil nutností šetřit (máme přece jen jediný pramen a je také třeba splatit „státní dluhy“, tj. dluhy náčelníkova rozmařilého dvora). Ukázalo se však, že libovolné zvyšování ceny vody má své meze, neboť zemřou-li jeho poddaní žizní, nebude na čí úkor žít. Bylo však již pozdě. Poddaní se vzbouřili a milého náčelníka narazili na kůl...

Od té doby, si ostrované volili náčelníka demokraticky z lidu a pouze na 4 roky. To se již psala „doba papírová“. První zvolený náčelník snížil cenu vody a lidé se radovali jak chytře věc zařídili...

Volení náčelníci se střídali a střídali, až jeden z nich dostal nápad, jak se pramene opět zmocnit natrvalo a „demokraticky“. To se již psala „doba akademická“. S přesvědčivým odůvodněním, že „stát“ s vodou, s poplatky a vůbec se vším špatně hospodaří (neboť co nikomu nepatří, toho si nikdo neváží), navrhl pramen vody „výhodně“ prodat (privatizovat) soukromému podnikateli. Vyhlásil tedy „demokraticky“ konkurs, kterého se přirozeně zúčastnili jen náčelníkovi spoluspiklenci (jiní zájemci jsou dosud někde zakopáni). Od té doby vítěz konkursu (a jeho následovníci) platí zvolenému náčelníkovi tučné všimné...

Cena hltu vody začala opět libovolně narůstat. To se již píše „doba před TSO“. Střídající se volení náčelníci se s tímto zdražováním neztotožňují, naříkají však, že nemohou nic dělat, neboť do volného trhu se přece nezasahuje, jinak by nebyl volný. Pro názornost argumentují, jak musí být ceny sádrových trpaslíků, či parních lokomotiv výhradně v pravomoci jejich výrobců, jako je cena hltu vody (nyní již 1 000 lupů) výhradně v pravomoci „žáby na prameni“...

-zmp-

 

podnikání II. (Ala, 03. 07. 2008 17:08)

Po tzv. cikrto-julinkovských a topolánkovských „reformách“ má např. rodina, máma se 3 dětmi o cca 4 tisíce méně, než před tzv. „reformami“. Současné slavné reformy mi připadají také, jako doslova veřejná a uzákoněná loupež! Byť se politikové tváří jako spasitelé a mudrci! Myslím si, že před očima nám zde páchají těžké kriminální zločiny, a všichni mlčíme a tváříme se, že vše je OK a že to je ono, to pravé podnikání! Jen houšť…
Nevím, co si o takovém podnikání myslet. Znám lidi, kterým takové „podnikání“ vadí a zřekli se, aby se za takových podmínek těchto zločinů účastnili, a řekli, že to prostě dělat nebudou! Řekli: Dobře, ať tedy tzv. výhodný obchod udělá někdo jiný, ale já to neudělám...
V TSO by bylo podnikání odlišné? Kromě ZŽP, které tedy nebudou předmětem trhu se však přece bude překupovat a obchodovat třeba s byty, pozemky atp., snad jako nyní? Také půjde o to, zatajit kupujícímu či prodávajícímu pravdu a tak ho vlastně obrat, podvést, napálit…?
Nebude-li se na zločinu podílet stát (tedy establishment, který žije z toho a je zainteresován na tom, že jsou občané masově okrádáni), - pak budoucí stát (jako trojčlenný systém) nebude mít možnost dělat to, co nyní dělá stát totalitní? Vrtá mi totiž hlavou, jaké budou v TSO instituce či organizace, aby např. řídili ekonomiku. Jen zvažte: Někdo přeci musí plánovat, kolik se čeho vyrobí! Ten člověk tedy musí mít moc říci: stane se to a to! A ejhle: už tu přeci je někdo, koho lze nějak uplácet, nějak ovlivňovat! A už se tu může v zákulisí odehrávat něco, o čem občané nevědí! To je globálně. Ale i na konkrétní firmě: A když pustím ze řetězu organizaci např. firmy, tak se to zhroutí! Kdo povede firmy? Nějaký kolektiv, nějaký tým lidí? Jestli to povede tým, tak se pohádají a vše se zhroutí! Vždyť víte, že se říká: na podnikání je jeden málo a dva už moc! Nezhroutí se pak celá TSO? A povede-li firmu jeden člověk? Kde pak máte princip TSO, že v ekonomice je bratrství? Jaké bratrství může být v tom, že šéf firmy prostě řekne: „Tak hoši, dnes budete makat o sto péro!...Franta k míchačce, Pepa k lopatě…“ Kde máte bratrství? A kdo vidí takovému šéfovi za prsty, co vše si vezme jako za zády svých dřičů? Dál zde bude taková práce. Neodpadne otrocké kopání…
A kdo ponese odpovědnost za to, že se např. nepodaří firmě nějaký projekt? Koho zavřou, kdyby se firma pokusila např. o nějaký podvod? Obchodovala by třeba s tím, co nemá třeba patřičnou kvalitu, nebo by tím způsobila nějaké neštěstí?

 

Odpověď Ale (podnikání II.):

V programovém prohlášení TSO, v návrhu Ústavy TSO (pozn. 2) a v diskuzích o TSO je výslovně řečeno, že předmětem vlastnictví a směny nesmí být lidské zdraví, lidská pracovní síla, lidské schopnosti, pozemky, suroviny atp. Surovina (teplo, vzduch, voda, ruda atp.), sama o sobě nikomu nepatřící a proto bezplatná, se může stát směnitelným zbožím jen v míře hodnoty práce spojené s její těžbou, přepravou, zpracováním atd. (v míře tzv. „přidané hodnoty“). Tzn., že nelze nijak zvyšovat např. cenu ropy, plynu, el. energie (ZŽP vůbec, vč. bytů), ale pouze cenu práce s ní spojenou. Protože takto zvýšená cena bude rozdělena mezi pracující a nebude ji tedy moci shrábnout žádný chytrák (zloděj), nebude důvodu k jejímu zvyšování. Zvýší-li totiž cenu své práce horník, zvýší cenu své práce i pekař. Horník tak na pekaři nic nevydělá. Občané tak nebudou moci být vydíráni ani ZŽP, ani zbožím, které není ZŽP. Co bude mimo ZŽP příliš drahé, to bude také neprodejné (stejně jako dnes) a vypočítavý podnikatel zkrachuje...

TSO se nemůže chovat jako dnešní „stát“ (demokraticky zvolená „žába na prameni“), neboť v TSO není nijaká moc (zákonodárná ani výkonná) nikomu delegována, ale zůstává plně v rukou občanů...

V TSO řídí ekonomiku orgán sféry ekonomické (jeden z článků horní trojnosti) - viz návrh Ústavy TSO...

Kolik je třeba ZŽP plánuje v TSO obec. Kolik se čeho vyrobí mimo ZŽP musí i v TSO plánovat každý výrobce sám. Zde není koho a za co uplácet. Vyrobí-li málo, vydělá málo, vyrobí-li moc, prodělá...

V TSO, stejně jako v totalitách, vede firmu řídící pracovník. Rozdíl je pouze v tom, že v TSO je vedoucí firmy volen ostatními podílníky na firmě. Vedení jednotlivce nijak neodporuje ideji bratrství, jako jí neodporuje vedení dětí jejich rodiči. Hospodářské bratrství si nelze plést s politickou rovností, či kulturní svobodou!...

V TSO „šéf“ nerozhoduje o lidech (podílníci mají vztahy vymezeny vzájemnými smlouvami), ani o rozdělování tržby (vymezeno smluvními podíly), ale rozhoduje jen o strategii podniku. Nepodaří-li se pak firmě nějaký projekt, způsobí-li firma někomu škodu (mimoděk či podvodem), pak veškerou odpovědnost (hmotnou i právní) nese vždy její „šéf“...

Na kopání není nic otrockého, jak se domníváte. Otrocká je pouze nedobrovolná podřízenost vůli jiného člověka...

-zmp-

 

Standa (práce a peníze):

Dr. Steiner se ve svých přednáškách v Dornachu z prosince 1918 zmiňuje o různých hlasatelích idejí např. o Leninovi a Trockém. Říká, že jsou jejich ideje postaveny na hlavu a neodpovídají skutečnosti (s tím nelze než plně souhlasit, ostatně čas mu dal za pravdu). Říká, že lze říkat věci, které se pěkně poslouchají, ale nenásleduje reálné vysvětlení jejich uskutečnění. V jedné pasáži doslova říká: „Nezáleží na tom, mít krásné ideje, ale ideje přiměřené skutečnosti“.

Říká, že to bude pravděpodobně ještě dlouhá cesta, ale v trojčlenném sociálním řádu, který odděluje zboží od pracovní síly, bude člověk osvobozen od toho, aby byl prodáván a kupován jako pracovní síla, nebude tedy za práci placen penězi: „Prodávat a kupovat se bude pouze zboží, člověk bude pracovat pouze z bratrské lásky člověka k člověku“. Ptám se: za co se bude prodávat a kupovat zboží? (Protože Dr.Steiner používá přesný termín – kupovat a prodávat zboží)

Za nějaké poukázky nebo body nebo něco podobného, což bude zase ohodnocením práce, tedy nákupem a prodejem pracovní síly? (libovolný přídělový systém nepřipadá v tomto případě v úvahu, protože by nešlo o nákup a prodej zboží).                     

Jak bude hodnocena práce? Podle množství a kvality, nebo podle míry bratrské lásky člověka k člověku? (pokud někdo vykoná méně nebo více práce, práce bude méně nebo více kvalitní, znamená to, že má méně nebo více bratrské lásky k člověku? To je jistě nesmysl, takže se zase dostáváme k hodnocení práce konkrétními kritérii)...

 

Odpověď Standovi (práce a peníze):

TSO nepřipouští prodávání a kupování lidské pracovní síly, neboť s ní je prodáván a kupován samotný člověk. Protože je člověk od své pracovní síly neoddělitelný, nemůže jít na trh, tam prodat svou pracovní sílu a jít domů. Se svou pracovní silou ve skutečnosti prodá i sebe sama, jako otroka...

Uvažuje-li člověk v hospodářské sféře sobecky, pracuje jen sám pro sebe, takže se snaží výsledek své práce co nejvíce zhodnotit (předražováním), aby co nejvíce získal. Zkrátka sobecky uvažující člověk pracuje pouze a jen pro zisk. Tím se stává každý sobec každému sobci konkurentem a jeden druhého se snaží zničit (vyloučit konkurenci), aby co nejvíce získal pro sebe. Sobectví vede k zákonu džungle (k zákonu silnějšího), který mu nejlépe sjednává legislativa současných totalitních režimů, v nichž je člověk člověku nepřítelem. Toto nepřátelství se z totalitní ekonomie promítá také do totalitní kultury a politiky...

V TSO je člověk chráněn proti sobecké zištnosti ZŽP, podloženými ZPP. V principu by již tu nebylo zapotřebí peněz (poukázek na ZŽP), takže by tu jeden pracoval pro druhého (resp. pro druhé), neboť svou ZPP spoluvytváří ZŽP pro celou obec. Lidé jsou však ještě sobečtí a proto se TSO zpočátku bez peněz neobejde. Časem si však lidé na totalitní legislativu zákona džungle odvyknou a slábnoucí egoismus bude nahrazován sílící láskou k bližním (z moudrosti TSO se vyvine láska).

V současnosti je člověk schopen takto nezištně „bratrsky“ pracovat jen pro příslušníky své rodiny (hlavně pro své děti), či svého kmene (u národů, které ještě plně nerozvinuly vědomí své osobnosti), zcela výjimečně jako tzv. „národní hrdina“, či jinak obětující pro národ, lidstvo atp. Aby však člověk mohl v TSO realizovat svou vnější (sociální) svobodu, bude se muset naučit oběti lásky právě omezováním své vnější svobody ze své vlastní vůle (viz odpověď Rosťovi: ohleduplnost, láska). Z věci je zřejmé, že již samotný fakt možnosti TSO, odvádí lidstvo od uvažování sobeckého k uvažování v lásce, aniž by musela být láska lidem nějak vtloukána do hlavy (kázáním, mentorováním aj. teoretizováním o lásce). Jak praví RS: „Nezáleží na tom, mít krásné ideje, ale ideje přiměřené skutečnosti.

Tím, že v ekonomice TSO bude platit: „Prodávat a kupovat se bude pouze zboží...“, bude tu také stále víc a více platit: „člověk bude pracovat pouze z bratrské lásky člověka k člověku.“ Protože tato metamorfóza egoismu v lásku bude probíhat zvolna, bude trvat ještě velmi dlouho, než se ekonomika TSO obejde bez peněz (poukázek na zboží). My se nyní musíme postarat o to, aby TSO byl vůbec zaveden...

-zmp-

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář