Jdi na obsah Jdi na menu
 


Různé k TSO XI.

5. 5. 2009

tajné služby, špioni (Kryštof, 01. 05. 2009 22:13)

Jsou-li v TSO všechny věci veřejné, potom zde máte rozpor, problém. Jestli v TSO musí o všem rozhodovat všichni občané, jak mohou rozhodovat o něčem tajném? Rád bych se tedy zeptal, jak budou v TSO fungovat tajné služby, špioni a špionáž? Komu budou v TSO podléhat, kdo je bude řídit, kontrolovat, financovat, komu budou trestně odpovědné, jestliže se něčeho dopustí? Budou špioni podléhat zvláštním soudům?
Tajné služby přece musí pracovat v utajení. Co by to ale bylo za tajné služby a špiony, kdyby o nich věděli všichni občané a dokonce je kontrolovali? Tajné služby pracují tím lépe, čím více jsou utajeny i před vlastními občany. Spíše by o špionech ani občané neměli vědět. Ale protože každý režim je musí mít, aby se chránil před vnitřním či vnějším nepřítelem (dnes především proti terorismu), tak jak to chcete udělat v TSO?

 

Odpověď Kryštofovi (tajné služby, špioni):

V TSO nejsou veřejné všechny věci (např. soukromí), ale jen veřejné věci. Neveřejné (tajné) soukromí pak nemají pouze rodiny, ale má je každý jednotlivec i každá organizace. Jednotlivec např. tají nakoupené vánoční dárky až do Štědrého dne, organizace (např. vývojová) tají své inovace až do jejich patentového krytí atp. Uvedení tajnůstkáři kupodivu nijaké „tajné služby“ nepotřebují. Tajné služby poskytuje např. nájemný vrah, nebo zloděj utajovaných informací (špión). Protože TSO nevraždí ani nekrade, nezná nijaký důvod k zřizování „tajných služeb“ či „špionáže“. Ani ochrana „před vnitřním či vnějším nepřítelem (dnes především proti terorismu)“ nic takového nevyžaduje. Když např. Hitler ohrožoval tehdejší Československo, nikdo necítil potřebu tohoto vnějšího nepřítele před vlastními občany utajovat. Ani dnes před námi nikdo netají tzv. „islámský terorizmus“. Naopak, oboje (Hitlera i terorismus) nám dnes a denně strkají veřejně před nos, doslova jim dělají veřejnou reklamu...

Pokud se týká špiónů, máte možná na mysli infiltraci jednoho z vyšetřovatelů do zločinecké organizace. Tuto praxi ovšem zvládnou nejen běžní policajti, ale i novináři, vč. utajení svého „špióna“. K čemu tedy státní instituce špiónů a tajných služeb? Především sám špión musí dbát na své utajení. Pokud je však jeho činnost zločinná, potřebuje „vyšší“ krytí, které ho uchrání před spravedlivým soudem. Takové krytí dokáže poskytnout především totalitní stát, v rámci tzv. „taných služeb“...

Na základě uvedeného musíme Vaše slova „každý režim je musí mít“ poněkud pozměnit: „každý totalitní režim je musí mít“, neboť je svým vlastním založením zločinný. Pohříchu vše, co se před občanem tají, může být použito také proti němu...

-zmp-

 

 

hospodáři bankéři a ekonomové (Aleš):

Je chod a řízení ekonomiky – hospodářství skutečně tak jednoduché?

Stačí mít jen měnu:

1. stárnoucí, aby se nedala kumulovat a zneužít k vyvolání nedostatku určitého zboží jeho skoupením?

2. v množství (hodnotě) odpovídající množství (hodnotě) zboží na trhu?

Jak to zorganizovat? Mají snad výrobci průběžně hlásit nějaké centrální bance, kolik zboží (ledniček, praček, aut atp.) a v jaké hodnotě vyprodukovali?

Jaký je následek inflace a deflace?

K čemu jsou tzv. makroekonomické ukazatele, stovky a tisíce ekonomických pouček, indexů HDP, vzorců atp., nedokážou-li zabránit krizím?

 

Odpověď Alešovi (hospodáři, bankéři a ekonomové):

Pokud z ekonomiky vyřadíme možnost vydírání (vyčleněním ZŽP z volného trhu), pak chod takové „čisté ekonomiky“ (nad míru ZŽP) nepotřebuje nijaké řízení, pokud tržní směna probíhá bez peněz, jako výměna zboží za zboží. Chceme-li však směnu usnadnit pomocí peněz (poukázek na zboží), pak musíme dbát na (řídit) trvalou rovnováhu dvojí míry hodnoty peněz a zboží. Obojí míra (peněz i zboží) má pak dvojí složku:

- prostorovou = objem obojí míry hodnoty (množství zboží = množství peněz)

- časovou = znehodnocování obojí míry hodnoty v čase (stárnutí zboží = stárnutí peněz)

Těžkopádnější výměna zboží za zboží o nic takového dbát nemusí.

Zkrátka, udržování (řízení) tržní rovnováhy dvojí míry hodnoty (peněz a zboží), je jediným klíčovým úkolem „čisté ekonomie“, kterou budeme nadále nazývat pouze „ekonomie“!

Jak to zorganizovat?

Čím je ekonomika menší (lokální), tím je řízení její rovnováhy přehlednější, byť těžkopádnější.

Model „A“:

Představme si např. ekonomiku, omezující se na jedno pekařství, tj. na pekaře a sto zaměstnanců. Zaměstnanci u pekaře nepracují z lásky k práci, ale protože chtějí mít (nad rámec ZŽP) jeden preclík denně.

Mezi pekařem a jeho zaměstnanci je tedy denně obnovována následující smlouva:

a/ pekař se zavazuje poskytnout preclík každému, kdo bude spolupracovat (1 hod.) na výrobě sta preclíků

b/ pekař svůj závazek (dluh) realizuje poukázkou na preclík (dlužním úpisem = penízem)

c/ každý zaměstnanec pak může realizovat směnu peněz (poukázky na preclík) za zboží (preclík) v okamžiku, kdy je upečeno sto preclíků. Tím se také pekařovy dlužní úpisy (peníze) vrátí k pekaři, který je může zítra znovu zaměstnancům rozdat

Tak jednoduché je řízení ekonomiky bez podvodníků!

Model „B“:

Nyní si představme, že za pekařem přijde „odborník“ (bankéř) a poučí ho: Vy jste odborník na pečivo, ne však na ekonomiku a finance. Jako je odborným ústavem na produkci preclíků Vaše pekárna, tak je odborným ústavem na produkci peněz naše banka. Tzn., že banka, nikoli pekárna je povolána vydávat (tisknout) peníze!

Fascinovaný pekař naslouchá bankéři s otevřenou hubou a přikyvuje jeho slovům jako tažný kůň. Také si uvědomuje, že mu taková „odborná dělba práce“ může ušetřit papírování (starosti s evidencí a oběhem poukázek na preclíky) a bude se moci plně věnovat jen pečení preclíků.

Mezi bankou, pekařem a jeho zaměstnanci je nyní denně obnovována následující smlouva:

a/ banka vytiskne bankovky (peníze) v hodnotě sta preclíků - dejme tomu v hodnotě sto korun

b/ pekař převezme bankovky (100 korun) z banky a rozdá je svým zaměstnancům, každému na jeden preclík (1 korunu)

c/ každý zaměstnanec pak může realizovat směnu bankovek za zboží (preclík) v okamžiku, kdy je upečeno sto preclíků. Tím se také bankovky (peníze) vrátí k pekaři, který je může zítra znovu zaměstnancům rozdat

Na první pohled se zdá být v obou případech (A, B) vše stejné (a,b,c) s tím rozdílem, že pekař má nyní (B) navíc v bance dluh, ve výši 110 korun (100 + úroky)! Pokud pekař zítra rozdá svých 100 Kč. zaměstnancům, nebude mít z čeho uhradit dluh v bance. Co teď?

Nyní za pekařem přijde jiný „odborník“ (ekonom) a poučí ho, že musí svůj dluh bance promítnout do výrobních nákladů na preclíky a tedy také do ceny preclíků. Následkem toho si však musí zítra půjčit od banky na sto preclíků 210 Kč (pro zjednodušení tu není započítána mzda ekonoma). Pekařovi zaměstnanci si ovšem zítra nevydělají ani na půl preclíku. Protože 100 preclíků je upečeno za 1 hodinu, musí si zaměstnanci chybějící peníze na celý preclík přivydělat jinde (např. za přepážkou v bance). Kdyby totiž pekař zaměstnancům zvýšil mzdy, stejně by si na celý preclík nevydělali. Cena preclíku by totiž opět stoupla, neboť pekařovi by tím opět vzrostly výrobní náklady, takže by si zítra musel od banky půjčit víc než 210 Kč, což by mu opět zvedlo výrobní náklady atd., atd. Totalitní spirála růstu inflace a zadluženosti se roztočila.

Aby tuto „odbornou“ (bankovní) stránku ekonomiky nikdo neprohlédl, předkládají se studentům ekonomie „ekonomická šidítka“ v podobě Vámi zmíněných „makroekonomických ukazatelů, stovek a tisíců ekonomických pouček, indexů, HDP, vzorců atp.

Čím je ekonomika větší (obecní, národní, státní, kontinentální, globální), tím je řízení její rovnováhy nepřehlednější, byť jednodušší. Pokud k řízení nepřipustí „odborníky“ (bankéře a ekonomy), může poukázky na konkrétní zboží (na preclíky, kombajny atp.) nahradit poukázkami na veškeré zboží (neadresné peníze). Neadresné peníze nemusejí vydávat podniky jednotlivě (pekárna aj.), ale společně (ekonomická sféra TSO). Tzn., že vydávání a regulaci peněz řídí instituce volených zástupců podniků, která není soukromým podnikem (bankou atp.) a vydávané peníze nepůjčuje (nejsou její).

Čím je ekonomika větší, tím více se rovnováha peněz a zboží může řídit bezelstným odhadem...

Na otázku následků inflace (snížení kupní síly peněz nebo zvýšením cen zboží) v totalitním hospodářství, jsme již odpověděli...

Deflace (zvýšení kupní síly peněz nebo snížení cen zboží) v totalitním systému přichází v úvahu jen v případě neprodejnosti určitého zboží (následkem předraženi či nadvýroby), nebo následkem spekulativního (bankovního, burzovního atp.) zvýhodnění jedné měny na úkor jiné.

V rámci TSO by mohla být inflace a deflace využívána k operativnímu dolaďování bezelstného odhadu rovnováhy peněz a zboží. Spíše jich však nebude vůbec zapotřebí...

-zmp-

 

 

socialismus (pracovní skupina):

Kdyby prý byl ještě chvíli pokračoval u nás socialismus (tzv. režim za komunistů), pokračoval by rozklad hospodářství, až bychom prý za chvíli došli k hranici, na které stálo Rumunsko, kdy občané již neměli co jíst. U nás se prý již přiznávalo, že žijeme na dluh a již se připravovalo rozprodávání zlatých rezerv, jak říkal L. Štrougal.

Stačila by výroba základních životních potřeb, jak to bylo za komunistů, kdy bylo plno domácích potravin, byli jsme vlastně soběstační v podstatě i energeticky, až na dovoz ropy a plynu. Samozřejmě, že nemůžeme říci, co by třeba záměrně udělal komunistický režim, ale měl důvod nějak zkrachovat a vyhlásit bankrot?

 

Odpověď pracovní skupině (socialismus):

Kdyby byl tzv. „socialismus“ řízen pouze ideami tzv. „socialismu“ (tj. učením K. Marxe), nikoli pod socialistickými hesly ideami něčeho zcela jiného (nesocialistického), mohl hospodářsky prosperovat stejně dobře, ba i lépe, než tzv. „kapitalismus“. Zhoubná likvidace soukromého podnikání totiž nemá původ v idejích socialismu, ale v idejích státního terorizmu (např. v bolševismu). Socialismus přece neskončil všude hospodářským krachem jako např. v Rumunsku, či v Rusku, ale zmáhá se také k hospodářské prosperitě, např. jako v Číně. Jádro zla socialismu a komunismu (na rozdíl od kapitalismu) netkví ani tak v hospodářství či v politice, ale především v kultuře (v omezování svobody ducha)...

Předlistopadové připouštění, že ČSSR žije na dluh, je hloupost naočkovaná veřejnému mínění STB, jako součást STB připravovaného listopadového převratu. Srovnáme-li gigantickou zadluženost dnešní kapitalistické ČR s mini-zadlužeností tehdejší ČSSR, musíme se takovým „hodnocením“ vysmát...

Zatímco L. Štrougal o nutnosti rozprodávání zlatých rezerv ČSSR pouze mluvil (pod spikleneckou dikcí STB), polistopadové vlády kapitalistické ČSR (pod zlovolnou dikcí světových bank) tyto rezervy skutečně rozprodaly (za pakatel), aniž by tím pomohly tehdy již systematicky rozvracenému hospodářství...

Vlastní produkce ZŽP, zejména potravin, byla v ČSSR (za komunistů) několikanásobně vyšší, než byla domácí spotřeba. Tehdy jsme živili téměř celou RVHP a dostávali jsme za to alespoň levnou ropu a zemní plyn. Půdní fond byl tehdy velmi ostražitě hlídán, zatímco dnes je systematicky likvidován...

Důvody ke krachu evropských komunistických (socialistických) režimů netkvěly v těchto režimech, ale v rozhodnutí tzv. „jestřábů Západu“ (ústředí v USA), odkud byly (tajně, přes SSSR) od počátku pěstovány a nakonec rozvráceny...

-zmp-

 

 

Jak vznikla tato krize? (pracovní skupina):

Skutečně tím, že Američani si kupovali domy a auta na úvěry, které potom nestačili splácet?

 

Odpověď pracovní skupině (jak vznikla tato krize?):

Vámi zmíněná teze o příčině současné „finanční krize“ evidentně počítá s nevědomostí veřejného mínění. Jinak by si nikdo netroufl takové pitomosti vůbec ventilovat. Současný západní kapitalismus dnes a denně likviduje tzv. „nadvýrobu“ (např. jako u nás vyléváme mléko do kanálu atp.), v hodnotách astronomicky převyšujících nesplácené úvěry na auta či domy. Dnes a denně vede lokální války, jejichž nákladnost rovněž astronomicky převyšuje nesplácené úvěry na auta či domy. Dnes a denně rozvrací tzv. konkurenční nebo rozvojová hospodářství jiných zemí, jejichž ztráty opět astronomicky převyšují nesplácené úvěry na auta či domy. Atd., atd. Navíc stát (USA) nesplacené úvěry bankám nahradil, takže tato „virtuální“ příčina krize pominula, reálná krize však trvá dál...

-zmp-

 

 

pravomoc (pracovní skupina):

Je hlavní problém, že lidé nemají pravomoc a nemohou o sobě v obcích rozhodovat?

 

Odpověď pracovní skupině (pravomoc):

Hlavních problémů je víc:

a/ totální zmatení politiky, ekonomiky a kultury a tím také vyplachování mozků v akademickém školství

b/ vydíratelnost ZŽP a ZPP

c/ otrokářské vztahy v hospodářských organizacích

d/ bankovní systém v ekonomice

e/ delegování pravomoci na tzv. „zástupce lidu“ (absence práva veta v obci)

Pokud nevyřeším všechny současně (TSO), řešení žádného z nich (samostatně) se neosvědčí...

-zmp-

 

 

radikalismus (pracovní skupina):

Co vlastně chtějí ti tzv. radikálové, neonacisté, extrémisté, šovinisté, atd. atp.

O co tady u nás jde? Jak se u nás může začít vytvářet takové napětí ve společnosti a nenávist jedněch proti druhým? Za komančů to snad byla zcela okrajová věc, nebo to existovalo? Jen to nebylo publikované v novinách?

Ale nyní prý je jen 0,1% rasových činů. Ale v novinách se do toho šťárá tak, že se zdá, že tu není nic jiné, než boj ras bílé a černé, asijské, romské. Není ten rasismus velkým dílem i jako následek „práce“ a manipulace  masmédií? Ale výsledek této práce je již zde. Zdá se, že začínají emoce již  skutečně přetékat a bezmocné masy se začínají radikalizovat.

Romové začínají dělat bojové hlídky, stavějí barikády, neonacisté je provokují….

Kam toto vede či povede? Jaké je řešení?

Jak by toto TSO řešila? Takové pochody městy? Je to přece svoboda, ne?

Zakazovat to? Nebo je nechat pobít se mezi sebou? Ale to není řešení….

 

Odpověď pracovní skupině (radikalismus):

Radikálové (stejně jako ostatní lidé) vědí, co nechtějí. Co chtějí nevědí, neboť by jinak museli chtít TSO...

Napětí a nenávist jedněch proti druhým není přirozená. Aby mohla existovat (vč. rasistické), musí být vyvolána uměle, pokryteckou politikou totalitního státu (nerovností práv a povinností, nečinností proti škůdcům atp. = výbušnina) a potměšilostí masových sdělovacích prostředků (systematickým podněcováním k individuálnímu násilí = rozbuška)...

Za „komančů“ (jak říkáte) to bylo z hlediska státu stejné (= výbušné), z hlediska sdělovacích prostředků jiné (podněcovaly jen k třídní nenávisti = rozbuška k jiné výbušnině)...

Kam to povede? K omezování občanských práv a svobod (k policejnímu státu), v rámci zavádění pořádku...

Jaké je řešení? TSO!

Pochody městem nejsou projevem individuální svobody, ale projevem kolektivní kultury (viz např. karneval) nebo kolektivní manipulace (např. ideologické). V TSO bude záležet jen na sociálně svobodné vůli občanů (na jejich právu veta), které pochody připustí a které ne...

-zmp-

 

 

rčení a fráze (pracovní skupina):

Co je pravdy na rčení: „To přináší doba.“

Co doba může přinést? Je to snad nějaká živoucí bytost? Impulsy do vývoje může snad dát jen tzv. duch doby (jestli vůbec připustíme existenci duchovních jevů a bytostí, duchovních světů)...

Jak je tomu s frází: „To je následkem nevyzpytatelného jednání burzy… Burza reaguje neodhadnutelným způsobem… Neviditelná ruka trhu zasáhla.“ Je snad burza opět něco živoucího? Jak může burza reagovat, jestliže nereagují lidé na burze pracující? A o tzv. „neviditelné ruce trhu“ byly již popsány knihy. Nikdo ji nikdy neviděl, ale přesto či právě proto prý existuje, protože zasahuje neviditelně. Copak se může dít na burze něco bez vědomí člověka? Nebo je to bráno tak, že burziáni udělají nějaká opatření, ale netuší, jaký bude mít dopad třeba skoupení nějakých akcií atp? To se ale nezdá být racionální. Následky jsou snad vypočitatelné a ne nevypočitatelné. Něco jiného je stroj, přístroj, kde se může stát něco, co člověk ani netuší, selže třeba nějaká součástka. Tak tomu ale není na burze, tam snad není žádná součástka, která by mohla selhat, nebo ano?

 

Odpověď pracovní skupině (rčení a fráze):

Dělají (říkají) -li dva totéž, nemusí to být totéž. Není-li rčení „to přináší doba“ vysloveno (skrze kohokoliv) z ducha doby (popř. nepřipouštíme-li existenci ducha doby), pak se jedná o pouhou frázi (papouškování oduševnělých)...

Na burze se prý obchoduje s tzv. „cennými papíry“. Měla by se tedy řídit týmiž pravidly jako trh, kde se obchoduje s reálným zbožím. Představte si nyní v tržnici dvě prodavačky rajčat. Babku, pro kterou je vysedávání v tržnici a komunikace s lidmi určitou formou zabíjení času a mámu, která je jako na jehlách, protože ji doma čekají děti. Máma má tendenci nasadit cenu níž než babka, aby rajčata co nejdřív prodala a mohla domů. Babka, která chce prodávat co nejdráž pohrozí matce, že půjde s cenou ještě níž (takže by matka děti neuživila), pokud se neshodnou na stejně vysoké ceně. Matce nezbývá než souhlasit. Nato přijde zákazník, který u matky již nakupoval za nižší cenu a vyjádří podivení. Matka mu odpoví: „To neviditelná ruka trhu (burzy) zasáhla!“

Neviditelnost zásahu není než pokoutnost, skrývané vydírání, ale i teror (organizovaný zločin), jímž trhovci vyhrožují těm, kdo nasazují ceny rajčat níž než oni...

Zásahem neviditelné ruky trhu bychom mohli stejně dobře nazvat intervenci bankéře a ekonoma u pekaře (viz odpověď Alešovi: hospodáři, bankéři a ekonomové)...

-zmp-

shodili jste se (Dan, 03. 05. 2009 14:35)

Děkuji za odpověď. Avšak za velmi divnou odpověď. Takže snad ani neděkuji. Já předpokládal, že zde probíhá seriozní diskuse a ne nějaký nesmyslný chat. Považoval jsem zdejší diskusi za odpovědnou.
To přece určitě nemyslíte vážně! Vy zpochybňujete existenci a skutečnost dluhů jako takových?
Jak by svět vypadal, kdyby si někdo půjčil peníze, a vlastně si jen na kopírce nechal nakopírovat kopie peněz či si nastříhal nějaké papírky a ty odnesl věřiteli! Zamyslete se přece nad tím, co jste řekli! Představte si, že jste to Vy, kdo půjčil někomu peníze, a dlužník Vám vrátí nějaké ústřižky! Sám by si nastříhal třeba toaleťák a ten by Vám přinesl. A smál by se Vám… To by se Vám asi nelíbilo, že ne?
Tak proč mi proboha tak hloupě odpovídáte! Vůbec se mi nelíbí Vaše jednání. Dosud jste na mne s tím TSO působili zajímavě, byť sice značně originálním, extravagantním dojmem, ale tímto jste se odepsali! A myslím, že nejen v mých očích!

 

Odpověď Danovi (shodili jste se):

Potkáme-li zrzavého Ira a na základě této zkušenosti prohlásíme všechny Iry za zrzavé, dopouštíme se neoprávněného zobecňování. Totéž činí i Vaše otázka zda zpochybňujeme dluhy jako takové. My přece nezpochybňujeme žádné dluhy. Dluh je jako způsobená škoda, která musí být vždy nahrazena. Jen musí jít o reálnou škodu a reálný dluh, nikoli o výmysl. To obsahovala naše odpověď, kterou prohlašujete za hloupou jen proto, že jste si nedal nijakou práci, abyste porozuměl řečenému (proto jsme uvedli také řadu odkazů na ostatní diskuse na toto téma)...

Kdybyste nereagoval ukvapeně a neuvažoval jednostranně (jen z hlediska věřitele), přišel byste sám na to, že Vaše podrážděná logika není úplná, nemá-li ještě opačného dvojníka, kterého jste mohl vyjádřit následovně: „Jak by svět vypadal, kdyby někdo na kopírce nechal nakopírovat kopie peněz či si nastříhal nějaké papírky (např. toaleťák) a ty půjčoval dlužníkům na lichvářský úrok a požadoval splácení dluhu řádnými penězi? To by se dlužníkům (kdyby to prohlédli) asi nelíbilo, že ne? Zamyslete se přece nad tím, co jste měl také říci, ale neřekl!

TSO není závislé na jednostranných (tendenčních) soudech a je žádoucí, aby se do jeho zavádění angažovali pouze ti, kteří myslí všestranně a soudí spravedlivě. Že je TSO v očích lidí uvažujících nepoctivě jako bankéři předem odepsáno, je pochopitelné, neboť je mj. rázným opatřením proti jejich rejdům...

Zkrátka, TSO je také o rozlišování řádných peněz (vč. dluhů) od neřádných, peněz podložených zbožím od peněz nepodložených zbožím....

-zmp-

 

 

 

kompromitace TSO? (Jan, 03. 05. 2009 16:31)

Nejsem si jist tím, jestli stát může natisknout peníze bez vědomí banky. To je přece nezákonné! Jak by to bylo možné - nevím. Sice znám již zdejší účastníky diskuse na webu a vím, že když něco řeknou, tak jsou schopni dokazovat, že mají pravdu. Tak uvidíme, jak to dopadne tentokrát.
Toto je skutečně už hodně přitažené za vlasy, aby si dlužník mohl natisknout peníze (jaké? ty, co platí ve státě či jiné, své?)
Ale zdá se mi trochu hubaté říci o lidech, kteří dluží: tak že věří bláznivě na reálnost těchto dluhů...

Tím bouráte odpovědnost, tím byste všechno, co jste doposud vystavěli jako TSO smetli ze stolu.
Možná je zde háček, Vy se bavíte o státních dluzích...

Ale je rozdíl dluh, který mám u státu či dluh, který mám u souseda? Dluh jak dluh, ne?
Trochu jste mi s tím zamotali hlavu, ale myslím si, že nejenom mně. Já věřím, že jste si nedělali z lidí legraci a že máte opět nějaké originální, překvapivé řešení, které nám zase - jak již bývá na tomto webu zvykem - jako obvykle protře zrak. Jsem skutečně zvědav. Tady totiž hrajete o bytí či nebytí TSO! Uvědomujete si závažnost toho, co vypouštíte do světa? Váš jeden zásadní omyl a může to znamenat konec TSO! Věřte, že určitě by tomu byl někdo velmi rád a jen čeká na Vaši zásadní chybu!

 

Odpověď Janovi (kompromitace TSO?):

Jistotu získáte, ujasníte-li si otázku funkce státu a banky. Je banka institucí státu (státní banka) nebo je stát institucí banky (filiálkou banky)? Protože nepředpokládáme, že byste stát pokládal za filiálku banky, můžeme mluvit dál jen o státní bance, která je nutně podřízená státu jako státní instituce, která realizuje pokyny státu v oboru státních financí. Tzn., že stát může tisknout peníze kdy se mu zamane a státní banka tu může mít hlas pouze poradní. Zkrátka, banka je povinna rozhodnutí státu neprodleně realizovat, bez ohledu na to, zda se jí líbí nebo ne, zatímco stát se na mínění banky nemusí vůbec ohlížet.

Co je v tomto ohledu zákonné a co nezákonné, o tom rozhoduje stát, neboť stát, nikoli banka, ustavuje zákony.

Předmětem našeho „sporu“ je tzv. státní dluh, který stát dluží bance. Musíme se tedy ptát: Které bance může být stát dlužen?

a/ bance, která patří státu? Pak by byl ovšem stát dlužen sám sobě, což je mírně řečeno „přitažené za vlasy“

b/ bance, která patří jinému státu? Pak by ovšem stát nebyl dlužen bance, ale jinému státu (praxe do r. 1913)

c/ bance, která nepatří žádnému státu? Pak by byl stát v míře svého dluhu pouhou „filiálkou banky“, takže by taková banka dlužila sama sobě, což je mírně řečeno také „přitažené za vlasy“

Nyní se musíme ptát: Připouští Ústava ČR, či jiného státu, aby se stát stal filiálkou banky? Může být něco tak absurdního zákonné?

Tak např. 8. oddíl 1. článku Ústavy Spojených Států dává právo emitovat měnu výhradně Kongresu (vč. stanovování domácího a zahraničního kursu). Využívá Kongres USA tohoto zákonného práva, nebo ho nezákonně někomu propachtoval?

A jak může vůbec existovat banka, která nepatří žádnému státu (resp. není podřízena zákonům žádného státu, není podřízena státní bance)? Protože zákony ustavuje stát, nemůže taková banka existovat zákonně, ale jen nezákonně!

Záměrně tu mluvíme o Ústavě USA, neboť právě skrze USA se taková absurdní banka (světový systém bank) vykotila pod názvem „Federal Reserve“ (FED), s právem  emitovat americkou měnu. Dlouho (po celá staletí) byl na Kongres USA činěn lobistický nátlak (koho?), aby schválil zákon o Federální rezervě. Až 23. prosince 1913, den před Štědrým večerem (patrně jako „dárek“ křesťanům), kdy už mnoho kongresmanů a tři významní senátoři byli mimo Washington, prošel takový návrh Sněmovnou Reprezentantů v poměru hlasů 298/60, a vzápětí Senátem v poměru 43/25 (27 senátorů nebylo přítomno nebo se zdrželi hlasování). Hodinu po schválení Senátem podepsal „zákon“ o Federální rezervě prezident Woodrow Wilson (proslulý vyhlášením 14 bodů „O sebeurčení národů“ na konci 1. světové války  ). V tom okamžiku také přešlo zlato a stříbro v národních trezorech USA do vlastnictví soukromé organizace „Federal Reserve“ (slyšel kdo kdy o větší loupeži?).

Lze namítnou: Tento „zákon“ schválila Sněmovna i Senát USA a podepsal ho prezident USA, takže soukromá instituce Federal Reserve je zákonná, byť ne státní. Protinámitka: Může platit protiústavní (velezrádný) „zákon“ (což Ústava USA dovoluje emitovat měnu někomu jinému než Kongresu?)?

Tři roky po zavedení Federální rezervy týž Woodrow Wilson prohlásil:

"Růst národa a všechny naše aktivity jsou v rukou několika mužů... Naše vláda se stává jednou z nejhorších, jednou z nejúplněji kontrolovaných a ovládaných vlád v civilizovaném světě... to není vláda svobodného úsudku, to není vláda většiny, to je vláda názoru a nezákonného nátlaku malé skupiny nejvlivnějších mužů."

10. června 1932 pronesl McFadden v Kongresu USA následující slova:

"Někteří lidé si myslí, že Banky Federální rezervy (FED) jsou institucemi vlády Spojených států. Nejsou! Jsou to soukromé monopoly na úvěry, vysávající lid Spojených států... V této sebrance finančních pirátů jsou lidé, kteří by člověku klidně podřízli hrdlo pro pár dolarů... Rada FED vyvinula obrovské úsilí, aby uzurpovala takovou moc a stalo se pravdou, že FED uzurpoval vládu. Kontroluje zde (v Kongresu) všechno a kontroluje veškeré zahraniční vztahy. Tvoří a rozbíjí vlády podle své libovůle... Když byl FED přijat, lid Spojených států si nevšiml, že tím byl založen nový světový systém... Je to supervelmoc bez hranic, kontrolovaná mezinárodními bankéři a mezinárodními průmyslníky, kteří jednají společně, aby zotročili celý svět!"

U zmíněného bankovního Molocha (u jedné z jejích filiálek) jsou dnes již nezákonně (velezrádně) zadluženy téměř všechny státy planety (vč. ČR), přestože mají své vlastní státní banky, přestože si mohly vypůjčené peníze (nezákonně natisknuté Molochem) zákonně natisknout samy, takže by byly zákonně „dlužny jen sami sobě“, takže by tím inflaci své měny vyvolaly samy...

Ještě se musíme ptát: Kde mimostátní „světové banky“ berou peníze, které státům tak „štědře“ půjčují na lichvářský úrok?

Vyrábějí snad tyto banky zboží, které si u nich může dlužník za půjčené peníze koupit, jak to bývalo v dobách, kdy půjčoval bohatší stát chudšímu státu?

Namísto odpovědi si dovolíme parafrázovat Vaše slova: „Toto je skutečně už hodně přitažené za vlasy, aby si věřitel mohl natisknout peníze, které platí v různých státech.“ A dále: „...zdá se trochu hubaté říci o takovém zadlužení států, že víra v reálnost jejich dluhů není bláznivá...“

Nuže, bouráme tímto odhalením odpovědnost, nebo velezrádnou neodpovědnost představitelů států (tzv. „zástupců lidu“)? Škodíme tím nebo prospíváme idejím TSO? K čemu by byl TSO, kdyby se i on vzdal vlastní emise peněz (poukázek na své zboží) a vytvářel virtuální dluhy, které by pak splácel reálně (vyvážením vlastního zbožím zadarmo, za cizí papírky)?...

Vaše otázka: „je rozdíl dluh, který mám u státu či dluh, který mám u souseda? Dluh jak dluh, ne?“ nám není jasná, neboť není zřejmé, co míníte „dluhem u státu“ (reálný dluh občana u státu?) ani „dluhem u souseda“ (reálný dluh státu u jiného státu?). Předpokládáme však, že tím míníte reálné dluhy, jimž se velezrádné a nereálné (virtuální) dluhy u mimostátních bank ani vzdáleně nepodobají...

Snad jsme tím rozptýlili Vaše obavy, že bychom si chtěli dělat z lidí legraci, že bychom si neuvědomovali závažnost toho, co vypouštíme do světa. Na druhé straně doufáme, že ani případný náš zásadní omyl nemůže znamenat konec pro ideu TSO, neboť nic nehlásáme jako kategorické soudy, ale vše předkládáme k veřejné diskusi, která může veškeré omyly (vč. zásadních) vychytat (vyargumentovat). Kdo čeká na naši zásadní chybu, ten se může dočkat jen vylučování veškerých chybných úvah v poctivém klání idejí, v němž nediskutují neomylní s omylnými, ale bez postranních úmyslů se tu střetá argument s protiargumentem. TSO není pro neomylné, ale pro poctivé...

K ujasnění rozhledu v dané tématice (o bankovní „žábě na prameni“) doporučujeme pozorné přečtení a vyoponování odpovědi Alešovi (hospodáři, bankéři a ekonomové)...

-zmp-

 

 

 

prasečí chřipka (Jan, 03. 05. 2009 16:47)

Na celém světě k dnešnímu dni zemřelo na prasečí chřipku za 1 měsíc sedm lidí ve dvou státech. Masmédia však svorně celosvětově chrlí děsivé scénáře, kolik milionů lidí onemocní a kolik jich zemře... Je to strašení lidí v celosvětovém měřítku, záplava strachu, hrozeb... Není-li to nějaký teroristický útok, který prý tajné služby odhalily v poslední chvíli, tak je to světová ek. krize a kolabující firmy, nebo extrémisté pochodující ulicemi našich měst a nebo nějaký sebevražedný student, který postřílí učitele a spolužáky...atd. atd. Nic jiného ve zprávách není, jen samé hrůzy. Jak si pustím TV či otevřu noviny tak jen furt tyto věci... To je skutečně konec věků a nebo je to jen nějaká manipulace s občany? Píšete o účelu... tak jaký toto má účel? Jestli tedy to má nějaký a není-li už tady blížící se konec - jak je psáno u Nostradama, v tzv. Mayském kalendáři, který končí rokem 2012... atd. v jiných proroctvích.

 

Odpověď Janovi (prasečí chřipka):
Srovnejte současnou mediální hysterii kolem tzv. „prasečí chřipky“ s nedávnou „ptačí chřipkou“, která je prý mutantem tří různých „virů“. Mimochodem, protože se v přírodě mezi sebou různé druhy fauny nepáří, potřebují takoví mutanti své „Mičuriny“.

Mohlo by se zdát, že tu jde jen o reklamní ohlupování veřejného mínění, aby kupovalo drahá „séra“ proti „bubákům“. Jsou-li však lidé na letištích doslova „zatýkáni“ pro zvýšenou tělesnou teplotu, pak v tom již nemají prsty pouze „Mičurinové“, „koncerny babek kořenářek“ a senzacechtiví novináři, ale také státní aparáty. Takové propojení (zmatení) ekonomie, kultury a politiky je pro totality typické (srovnej s bankovním spiknutím). Nuže, jaký zájem má na takových věcech totalitní stát? V atmosféře strachu jsou občané snadněji manipulovatelní...

Japonské přísloví praví: „Oheň vždy zaplane jasněji než zhasne!“ V tomto smyslu se jedná o konec věků, přesněji řečeno o předzvěst konce totalitních věků, neboť co si současné totality dovolují, to již překračuje veškeré hranice morálky a mravnosti. V duchu rčení „nepřítel je náš nejlepší učitel“ můžeme nesnesitelné chování totalit pojímat tak, že vlastně intenzivně pracují na svém konci (aby se nám definitivně zprotivily), čemuž se současně zuby nehty brání (nechtějí skončit). Ke své obraně usilují o sjednocení v jediný globální totalitní stát ustrašených národů. To je také jediný účel jejich strašení (vyvolávání různých hrozeb). Mnohá proroctví o tom mluví. Lidé si je však neumí správně vyložit. Kdyby uměli, mohly by se totality dozvědět, jak zabránit jejich naplnění. Zasvěcená proroctví musejí být naplněna a také naplněna budou. Nemusí být však naplněna hned napoprvé, často musejí být naplňována náhradním způsobem (tzv. variantou „B“). Neméně často je už naplněné proroctví vykládáno zcela falešně (např. v našich diskusích už zmíněné „Libušino proroctví o Praze“)...

-zmp-

  

 

 

omluva (Dan, 07. 05. 2009 23:16)

Asi jsem nepozorně přečetl to, co jste napsali, tak se omlouvám za slova, která jsem Vám napsal neprávem. Stejně se mi ale nechce věřit, že by to, co píšete byla pravda. Proč by se státy dobrovolně zadlužovaly u nějakého FEDu? To snad někdo ty státy nutí? Nenutí. Jak? Takový celosvětový komplot by se asi brzy odhalil.

Ostatně ani nevím jestli se u FEDu někdo zadlužil. Jestli má FED nějaké nastrčené banky, jak může stát nebo člověk poznat, zda peníze jsou či nejsou podloženy zbožím? Vy víte, kde všude má ČR půjčené peníze? Jak víte, že právě ty půjčené peníze nejsou „řádné“? Které peníze jsou - jak píšete řádné, a které neřádné?

 

Odpověď Danovi (omluva):

Klobouk dolů! Ne každý dovede uznat chybu a navíc se za ni omluvit. K tomu je třeba opravdu silného charakteru...

Ani nám se nechce věřit, že je „bankovní realita“ tak příšerná. Volky nevolky však musíme před fakty srazit paty...

Proč se státy zadlužují u nějakého FEDu? Protože v čele států jsou nesvědomití a úplatní státníci, kteří nerozdávají zadarmo a už vůbec ne ze svého (tzn., že se podílejí na rozkrádání společného)...

Že by se takový celosvětový komplot brzy odhalil?

Spiklenci Vám mohou odpovědět: No a co? Co s tím uděláte, když náš komplot odhalíte? Nic! Maximálně si můžete zanadávat (na to jsme Vám dali svobodu slova). Zatímco my jsme organizovaní a mocní, vy jste neorganizovaní a bezmocní (delegovali jste svoji pravomoc nám, skrze své zástupce). Ač si tedy odhalení nepřejeme, přece si s ním nemusíme lámat hlavu...

My Vám odpovídáme: Kdyby se komplot neodhalil, sotva bychom o něm mohli nyní psát. Nejde však jen o odhalení, ale také o to, že tak jako Vy takovému odhalení nebude chtít nikdo uvěřit. A uvěří-li kdo, stejně si s tím nebude vědět rady...

K rozpoznání zda jsou dluhy ČR řádné nebo neřádné nepotřebujete zkoumat, kde všude je ČR zadlužena, ale jak který dluh vznikl. Koupí-li ČR např. od Švédska gripeny na dluh (popř. si je pronajme), tu je dluh ČR řádný, neboť dluží za konkrétní zboží. Natiskne-li však ČR „cenné papíry“ (dluhopisy) a odevzdá je nějaké bance (např. Světové), aby se u ní zadlužila tím, že od ní výměnou dostane jiné natisknuté „cenné papíry“ (peníze), tu je dluh ČR neřádný, neboť nedluží za zboží, ale doslova za nic. Proč si ČR namísto dluhopisů nenatiskla rovnou potřebné peníze?...

-zmp-

 


řádné peníze - řádné banky (Dan, 07. 05. 2009 23:24)

Chtěl jsem vyjádřit - které banky jsou tedy dnes dle Vás garantem řádných peněz?

 

Odpověď Danovi (řádné peníze - řádné banky):

Garantem řádných peněz nemůže být banka, ale produktivní ekonomika (totalitního státu, TSO aj.), která peníze podkládá zbožím!...

-zmp-

 

 

kompromitace státu? (Jan, 08. 05. 2009 09:06)

Tušil jsem to. Opět jako obvykle jste nepřekvapili překvapivou, originální reakcí.
Místo zkompromitování TSO došlo k tomu, že se karta kouzelně obrátila a zkompromitovaly se státy se svou finanční politikou a tzv. bankovnictvím.
Mám tomu rozumět tak, že FED je organizace, která se neřídí zákony žádného státu? Je tedy FED mimo zákon, mimo stát a nebo státy se staly filiálkami FEDu? A nebo platí obojí, čímž by se státy jako filiálky FEDu postavily mimo zákon? Což je paradoxní, i mimo stát?
Pro poskytnutý úvěr České republice natiskne FED české koruny nebo natiskne americké dolary? Jsou potom neřádné peníze nebo dluh? Na těch penězích přece nepoznám, odkud pocházejí a zda neřádné a tedy že bych je nemusel platit.
Proč ale dluhy občanů u bank jsou platné, jestliže peníze jsoucí v oběhu jsou ty neřádné peníze FEDu, resp. v pozadí ekonomiky s řádnými penězi (což snad státní ekonomika je) stojí neřádné peníze FEDu?

V této souvislosti bych ale měl předeslat tuto úvahu: je ekonomika státu vůbec v režimu řádných peněz? Jsou státní peníze kryty zbožím? Sice výkyvy zde jsou, ale myslím si, že státní ekonomika jaksi funguje a že není neřádná.
Této problematiky (dluhů se řádnými penězi ať už u státní banky, nebo u souseda) se týkala moje minulá otázka.

 

Odpověď Janovi (kompromitace státu?):

Platí obojí:

a/ FED je organizace, která se neřídí zákony žádného státu (ač je ve všech státech ovlivňuje), aniž komu platí daně z astronomických příjmů

b/ zadlužením u FED se státy stávají pouhými filiálkami FED, jež je mimo státy (nad nimi)

Odevzdá-li stát FEDu svoje dluhopisy, pak již nezáleží na tom, jakou měnu za ně obdrží, ani kdo půjčované peníze fyzicky natiskne. Neřádný je tu jak dluh, tak vypůjčené peníze...

Na penězích nepoznáte, zda jsou řádné či neřádné, neboť všechny peníze jsou tisknuty stejně. To jediné, co bezpečně poznáme (a to doslova na vlastním těle = v podobě daní), je splatnost státních dluhopisů (vč. lichvářských úroků), které musíme (byť neoprávněně) splácet řádně, tj. daněmi vybíranými z produktivní ekonomiky (z odpracovaných příjmů). Jinými slovy, peníze, které bychom mohli obdržet na mzdách, nebo které by podniky mohly investovat, nám prostě banka odebere...

Kdyby bylo neustále narůstající množství státních peněz kryto ve státě vyrobeným zbožím, nebylo by zapotřebí neustále narůstající inflace (znehodnocování měny), neustálého růstu cen zboží. Např. jenom v měsíci červnu 2005 natiskla FED navíc 79 miliard dolarů. Ekonomika USA v tomtéž čase tolik zboží navíc ani vzdáleně (ani v promile) nevyprodukovala...

Neřádně natisknuté peníze (nepodložené zbožím) se prostřednictvím inflace stávají součástí řádné státní ekonomiky (větší množství peněz je kryto menším množstvím zboží = zdražování zboží). Vypůjčíte-li si tedy peníze od státní banky (či od souseda), vypůjčujete si v každém okamžiku již řádné peníze (byť inflační), tj. peníze podložené v daném okamžiku zbožím (byť zdraženým). Z pohledu řadových dlužníků geniální rejdy FEDu neprohlédnete...

-zmp-

 

 

FED, stát, banky (Dan, 08. 05. 2009 10:19)

Neděláte z FEDu démonicko tajemnou organizaci, která stojí mimo zákon a odněkud ze zákulisí řídí chod světa, nebo minimálně chod bankovního světa? A přitom v dnešních aktualitách náhodou stojí, že:
„Šéf FEDu Ben Bernanke na čtvrtečním briefingu řekl, že FED bude banky pečlivě sledovat, aby se ujistil, že "předkládají důvěryhodné plány pro navýšení kapitálu, aby se opět dostaly do soukromých rukou". Už na počátku týdne uvedl, že doufá, že banky nebudou potřebovat pomoc od státu. Stejně se vyjádřil i prezident Obama. Bernanke ovšem dodal, že vláda "zůstává připravena poskytnout jakýkoli dodatečný kapitál, který může být nezbytný k ujištění, že bankovní systém je schopný zvládnout problémy ekonomického poklesu".
Bank of America v reakci na výsledky testu oznámila, že nebude potřebovat žádnou další státní injekci. Plánuje vydat kmenové akcie v hodnotě 17 miliard dolarů, prodat aktiva a přijmout další kroky. Několik bank, které zpráva Fedu označila za kapitálově přiměřené, uvedlo, že chtějí co nejdříve vyplatit státní půjčky, aby se vymanily z přímého vládního vlivu…“
Tato slova nekorespondují s Vaší úvahou.
Kdyby FED přes systém bank dělal to, co říkáte, potom jaký by mělo význam, aby stát půjčoval bankám peníze? Tady máte černé na bílém, že banky si půjčují u státu.
Sice dobře si uvědomuji, že státy mají státní dluhy, které jsou v řádech stovek miliard nebo snad bilionů Kč. Takže snad státy si půjčují u FEDu, aby tyto neřádné peníze opět půjčily bankám? Pak by zde byl kolotoč peněz mezi FEDem, kterému dluží státy neřádné peníze a bankami (jakými, mimo FED?), které opět zase dluží státu řádné peníze? Jakým manévrem státu by se proměnily půjčené neřádné peníze od FEDu v řádné peníze půjčované dalším bankám?
Nezkomplikovali jste již beztak nepřehledné bankovnictví ještě dalším termínem – řádné a neřádné peníze?
Kdyby tomu skutečně bylo tak, jak říkáte, proč by FED sám bankám nenatiskl svoje – jak říkáte - neřádné peníze? Tím by je vlastně do rukou. Za pár bezcenných papírků, směnek.

 

Odpověď Danovi (FED, stát, banky):

Jak jsme již uvedli (viz odpověď Janovi: Kompromitace TSO?), FED neřídí pouze chod bankovního světa, ale chod celého totalitního světa. Jeho tajemnost netkví v jeho skrývání, ale v akademickém ohlupování veřejného mínění. Důkazem toho jsou i Vaše aktuální citace šéfa FEDu Ben Bernankeho:

a/ mluví-li Ben o navýšení kapitálu, aby se banky opět dostaly do soukromých rukou, pak se celému světu vysmívá přímo do očí, neboť počítá s tím, že se na celém světě nenajde jediný akademicky vyškolený „odborník“ (ekonom), který by banky v soukromých rukou prohlédl jako neřádnost (do nebe volající).

b/ doufá-li Ben, že banky již nebudou potřebovat pomoc státu, pak doufá, že banky již nebudou muset vyvolávat (v dohledné době) další finanční krizi, kterou by „musel řešit“ stát naléváním miliard do bank (bez dluhopisů).

c/ Ben ovšem již neřekne, že miliardy nalité do bank (státní půjčky), budou státnímu rozpočtu USA chybět (vždyť i bez toho si neustále půjčuje), takže si stát na to bude muset půjčit od FED (dluhopisy). Banky se tedy z přímého vládního vlivu vymaní tím, že budou na lichvářský úrok půjčovat peníze, které si stát na lichvářský úrok vypůjčil od centrální banky (FED)...

d/ Ben také neřekne, že se banky napakují také na řadových dlužnících, kteří následkem bankami vyvolené finanční krize nemohou splácet své bankovní úvěry. Komu chtějí, tomu banky nepočkají, ale zabaví jim jejich domy a továrny (zbaví své chráněnce konkurence), které pak (opět komu chtějí) prodají doslova za pakatel.

e/ Ben přirozeně neřekne, že kdyby stát nenalil peníze přímo do bank, ale půjčil je u bank zadluženým podnikům a soukromníkům, přišli by si banky na tytéž státní peníze, své dlužníky by však již nemohly okrást.

Je nám naprostou záhadou, na základě čeho jste z Benova klábosení usoudil, že „nekoresponduje s naší úvahou“...

Také nevíme, co si počít s Vašimi slovy „tady máte černé na bílém, že banky si půjčují u státu“ a na ně navazujícími úvahami. Zpochybňujete tím zadlužení státu u FED nebo máte na mysli něco jiného?...

Na otázku „jakým manévrem státu se neřádné peníze mění v řádné“ naleznete v odpovědi Janovi (kompromitace státu?). Zde jen krátce: Oním „manévrem státu“ je inflace (snižování hodnoty měny a zvyšování cen zboží)...

Vaše otázka, „zda jsme již beztak nepřehledné bankovnictví nezkomplikovali“ nás uvádí do rozpaků. To, oč se tu snažíme, je  právě zpřehlednění bankovnictví. Klíčem k zpřehlednění  je mj. rozlišování řádných a neřádných peněz (peněz krytých a nekrytých zbožím). Jeví-li se Vám naše zpřehlednění naopak jako znepřehlednění, pak pro Váš přehled nejsme s to nic udělat. Mimochodem, nemáte-li v dané věci přehled, jak poznáte, že došlo k znepřehlednění?...

Kam míří Vaše závěrečná otázka („Kdyby tomu skutečně bylo tak, jak říkáte... atd“) nám není zcela jasná, neboť věta „Tím by je vlastně do rukou.“ není úplná. Nejlépe bude otázku zopakovat a pokud možno upřesnit...

-zmp-

 

 

jiný pohled (Aleš, 09. 05. 2009 21:22)

http://video.google.com/videoplay?docid=3719610459164146264&hl=en

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář