Teoretická věda IX.
(Jiri, 19. 03. 2010 18:54, ale kdeže... )
plantáte blbosti. hydrostatický paradox je důsledek eulerovy rovnice hydrostatiky kterou odvodíte z rovnováhy sil plošných a objemovych, vše je v pořádku. Vážená opozice: nastudujte si nejprve vysokoškolská skripta a uvidíte že je vše v pořádku, pokud čerpáte někde ze zdrojů, věci nejsou odvozovány počtem diferenciálním tak je docela možné že naleznete vysvětlení hydrostatického paradoxu takové, že pokud ho trochu promyslíte tak jej snadno napadnete a zboříte ho. Jenže k rigoroznímu vysvětlení je nutno diferenciálního a integralniho počtu. pak zjistite že vse je v poradku
Odpověď Jiřímu (hydroparadox):
Nemohl jste si nevšimnout, že na našich stránkách se nejdříve dokazuje a teprve potom činí závěry, tj., vyslovuje konečný soud. Vy však postupujete obráceně. Nejdříve (úvodem) odsuzujete: „plantáte blbosti“ a teprve potom se odvoláváte na důkazy, které ovšem nepředkládáte. Takovému počínání se říká předpojaté usuzování, čili nespravedlivý soud.
Protože si Váš úvod (plantáte blbosti) nebere servítky, doufáme, že ani Vy se nebudete cítit dotčen, odpovíme-li Vám jaksi bez obalu:
Namísto dokazování pouze tvrdíte: „hydrostatický paradox je důsledek eulerovy rovnice hydrostatiky“
Je nám líto, ale to, co se nazývá „hydroparadox“ tu bylo dávno před Eulerem, takže to nemůže být následek eulerovy rovnice, ale naopak.
Vztahuje-li se eulerova rovnice hydrostatiky skutečně také k hydroparadoxu, jak tvrdíte, pak by měla být odvozena z hydroparadoxu, nikoliv „z rovnováhy sil plošných a objemovych“.
Než se tedy vůbec začnete ohánět nějakou rovnicí, musíte nejdříve dokázat (reálně logicky), že se její „rovnováha sil“ k hydroparadoxu skutečně vztahuje a také jak se k němu vztahuje. Právě to jste jaksi opomněl.
Ono je snadné tvrdit, že voda je tekutá, poněvadž šest a šest je dvanáct. Nedokážete-li tu reálnou souvislost mezi tekutostí a rovnicí, je Vaše matematické dokazování na draka, je spíše ohlupováním než dokazováním.
Proto se na nás nezlobte, nevezmeme-li si k srdci ničím neodůvodněnou radu: „nastudujte si nejprve vysokoškolská skripta a uvidíte“. Řešíme-li řád vozu, nebudeme studovat výpočty kozy.
Více než nějaká švindl-skripta, více méně před veřejností skrývaná, nás zajímalo a stále zajímá, co se o hydroparadoxu nalévá do hlav důvěřivých studentů prostřednictvím oficiálních učebnic. A to je, mírně řečeno humus. Zpochybňujete-li tyto zdroje (učebnice), pak se obraťte na Ministerstvo školství.
Nuže, oficiální zdroje jsou takové, že o nich právem smíte říci: „je docela možné že v nich naleznete takové vysvětlení hydrostatického paradoxu, že pokud ho trochu promyslíte tak jej snadno napadnete a zboříte ho“...
Závěrem pravíte: „Jenže k rigoroznímu vysvětlení je nutno diferenciálního a integralniho počtu.“
My odpovídáme: Jenže matematika sama o sobě nic nedokazuje. Nejdříve jsme povinni dokázat (reálně logicky), že to, co počítáme skutečně souvisí s hydroparadoxem a potom jsme také povinni dokázat (reálně logicky), že to, co jsme vypočetli skutečně dokazuje, že hydroparadox není paradox. Kdyby to totiž teoretická věda byla schopna dokázat, tak by již dávno nemluvila o „hydro-paradoxu“. My máme tento pojem od ní.
Závěrem si Vás dovolujeme upozornit, že tu laborujete mezi dvojí lží:
a/ buď je lží, že hodrostatika je paradoxní (že realita vůbec může být paradoxní)
b/ nebo je lží, že hydroparadox není paradox (že realita vůbec nemůže být paradoxní)
Pokuste si to srovnat v hlavě...
-zmp-
Komentáře
Přehled komentářů
Nestačím se divit. Je to tu samé chytání za slovíčka. Napřed napadnu kolegu za nepřesné užití jednoho slova, pak - přirozeně - sám použiju nějaké slovo nepřesně. Já se pokusím do toho vnést otázku: vůči čemu je hydrostatický paradox pojmenován coby paradoxní? Osobně jsem vždy hydrostatický i hydrodynamický paradox chápal jako rozdíl mezi tím, co by "neinformovaný" jedinec mohl očekávat a tím, co by mohl naměřit. Nu a ještě jedno rýpnutí, a to i do řad fyziků a fyzikářů. Nikdo se moc nepře o šíření tlaku všemi směry, ale jaksi se odděluje působení vnější síly na kapalinu (třeba pístu, nebo atmosférického tlaku) a působení jednotlivých vrstviček kapaliny na vrstvičky pod nimi. Přitom právě tudy by mohla vést i cesta vysvětlení hydrostatického "paradoxu" (sám ho považuji spíše za paradox v uvozovkách) poměrně hladce a téměř "selským rozumem". Přeji hodně zdaru...
Pánové, pánové
(Honza, 5. 3. 2019 15:11)